Veřejné zdravotní pojištění v České republice je povinné pro každého, kdo tu má trvalý pobyt, a pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Pojištěncem jste ze zákona, ať platíte, nebo ne. Platí za vás podle situace zaměstnavatel společně s vámi, stát, nebo vy sami jako osoba samostatně výdělečně činná či osoba bez zdanitelných příjmů.
Tento přehled je pilířem celého tématu. Vysvětluje rozdíl mezi tím, kdo je pojištěnec (kdo je pojištěn), a tím, kdo je plátce pojistného (kdo peníze posílá), ukazuje, kdo platí za koho, a odkazuje na podrobné články o jednotlivých situacích. Údaje platí pro rok 2026.
Co v článku najdete
Kdo je pojištěn
Pojištěncem je každá osoba s trvalým pobytem v České republice. Pojištění vzniká dnem narození dítěte, které tu narozením získá trvalý pobyt, nebo dnem právní moci rozhodnutí o povolení trvalého pobytu. Zaniká mimo jiné smrtí nebo skončením trvalého pobytu. Cizinci bez trvalého pobytu jsou pojištěni jen ve vyjmenovaných případech, hlavně pokud pracují pro zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v České republice. Pojištěni jsou také azylanti a lidé, pro které je Česko příslušné podle evropských koordinačních pravidel.
Důležité je, že účast na pojištění nevzniká placením. Kdo dluží pojistné, je dál pojištěncem, jen mu narůstá dluh. Ze zdravotního pojištění jsou naopak vyňati lidé, kteří nepřetržitě déle než šest měsíců pobývají v cizině, jsou tam zdravotně pojištěni a podali pojišťovně písemné prohlášení, jak popisuje článek o zdravotním pojištění při pobytu v zahraničí.
Kdo je plátcem pojistného
Plátce pojistného je ten, kdo má povinnost pojistné odvést. Zákon rozlišuje tři skupiny: samotné pojištěnce, zaměstnavatele a stát. Pojištěnec platí sám, pokud je zaměstnancem, osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) nebo osobou bez zdanitelných příjmů, tedy člověkem s trvalým pobytem, který po celý kalendářní měsíc nemá příjem ze zaměstnání ani podnikání a za kterého neplatí stát.
Zaměstnavatel platí část pojistného za své zaměstnance a stát platí za zákonem vyjmenované skupiny, například děti a studenty, důchodce, lidi na rodičovské dovolené nebo uchazeče o zaměstnání na úřadu práce. U některých skupin platí stát i pojištěnec zároveň, třeba u studenta, který si přivydělává. Přesný výčet najdete v článku o státních pojištěncích.
Kolik se platí
Sazba pojistného je 13,5 % z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ je částka, ze které se pojistné počítá, a liší se podle kategorie plátce. Pojistné si plátce spočítá sám a zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, u OSVČ kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ neexistuje od roku 2015, takže s rostoucím příjmem roste pojistné bez stropu.
- Zaměstnanec: úhrn zdanitelných příjmů ze zaměstnání, nejméně však minimální mzda.
- OSVČ: polovina daňového základu, nejméně zákonné minimum.
- Osoba bez zdanitelných příjmů: minimální mzda.
- Stát: částka stanovená nařízením vlády, v roce 2026 je to 16 206 Kč.
Minimální mzda v roce 2026 činí 22 400 Kč, minimální měsíční pojistné zaměstnance i pojistné osoby bez zdanitelných příjmů proto vychází na 3 024 Kč. Za státního pojištěnce odvádí stát 2 188 Kč měsíčně.
Zaměstnanec a zaměstnavatel
U zaměstnance zákon dělí pojistné tak, že jednu třetinu hradí zaměstnanec a dvě třetiny zaměstnavatel. Zaměstnavatel odvádí obě části pojišťovně a zaměstnanci jeho podíl srazí ze mzdy. Často slyšíte, že zaměstnanec platí 4,5 % a zaměstnavatel 9 %, což je jen aritmetický ekvivalent, zákon mluví o 13,5 % celkem a dělení na třetiny. Podrobný výpočet i dorovnání do minima najdete v článku o zdravotním pojištění zaměstnance.
Zvláštní pravidla platí pro dohody o provedení práce a o pracovní činnosti. Pojistné se z nich odvádí, až když odměna dosáhne zákonného limitu, což vysvětluje článek o zdravotním pojištění u DPP a DPČ. Za studenty platí stát nejdéle do 26 let, co nastává potom, vysvětluje článek o zdravotním pojištění studenta po 26 letech.
Kdo platí za koho
Tabulka shrnuje základní skupiny plátců a částky pro rok 2026. Slouží jako orientace, konkrétní případ vždy záleží na tom, zda situace trvá celý kalendářní měsíc.
| Skupina | Kdo platí | Z jakého základu | Měsíční pojistné |
|---|---|---|---|
| Zaměstnanec | zaměstnavatel 2/3, zaměstnanec 1/3 | skutečný příjem, nejméně 22 400 Kč | 13,5 % z příjmu, nejméně 3 024 Kč |
| OSVČ | OSVČ sama | polovina daňového základu, nejméně zákonné minimum | viz zálohy OSVČ |
| Osoba bez zdanitelných příjmů | osoba sama | 22 400 Kč | 3 024 Kč |
| Státní pojištěnec bez příjmů | stát | 16 206 Kč | 2 188 Kč |
| Státní pojištěnec, který pracuje (například student nebo důchodce) | stát a zároveň zaměstnanec se zaměstnavatelem | stát 16 206 Kč, práce ze skutečného příjmu bez minima | 2 188 Kč od státu a 13,5 % z příjmu |
Kdo je osoba bez zdanitelných příjmů a kdy se jí povinnost netýká, popisuje samostatný článek o osobě bez zdanitelných příjmů. Zálohy a vyúčtování OSVČ shrnuje článek o zálohách OSVČ na zdravotní pojištění.
Co je třeba oznámit
Pojišťovně se oznamují změny, které ovlivňují, kdo a kolik platí. Zaměstnavatel hlásí nástup a skončení zaměstnání obvykle do 8 dnů, u samotné dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti do 20. dne následujícího měsíce. OSVČ hlásí zahájení a ukončení činnosti do 8 dnů, stejně jako osoba, která se stala osobou bez zdanitelných příjmů. U státních kategorií je vhodné změnu pojišťovně oznámit a doložit, u některých kategorií to zákon ukládá do 8 dnů.
Za nesplnění oznamovací povinnosti může pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až 10 000 Kč, zaměstnavateli až 200 000 Kč. Přehled situací a lhůt je v článku o oznamovací povinnosti vůči pojišťovně.
Co hrozí při neplacení
Za pozdní nebo chybějící platbu naskakuje penále. Jeho výše se od roku 2022 řídí úrokem z prodlení, který se odvozuje od repo sazby ČNB, a od 1. 7. 2026 činí podle VZP 0,0322 % dlužné částky denně. Pojišťovna je povinna dluh vymáhat včetně penále: předepíše ho výkazem nedoplatků nebo platebním výměrem a nezaplacenou částku může vymoci exekucí.
Zákon nepodmiňuje nárok na hrazenou péči zaplaceným pojistným, dluh vás tedy o tento nárok nepřipraví. S penále ale dluh roste, proto se vyplatí řešit ho brzy, jak ukazuje článek o dluhu na zdravotním pojištění a penále.
Zdravotní pojišťovny v České republice
V zemi působí sedm zdravotních pojišťoven: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky a RBP, zdravotní pojišťovna. Všechny provádějí stejné veřejné zdravotní pojištění a sazbu i vyměřovací základy stanoví zákon, proto je výše pojistného u všech pojišťoven stejná.
Vojáci v činné službě a žáci vojenských škol jsou pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny, ostatní mají právo si pojišťovnu vybrat, novorozenec je ale nejdřív pojištěn u pojišťovny matky. Změnit zdravotní pojišťovnu lze jednou za 12 měsíců, a to jen k 1. lednu nebo k 1. červenci. U složitější situace, například při souběhu zaměstnání, studia a péče o dítě, se obraťte přímo na svou pojišťovnu.
Časté otázky
Musím mít zdravotní pojištění, i když nepracuji?
Ano, pojištěncem jste z titulu trvalého pobytu. Pokud za vás neplatí zaměstnavatel ani stát a nepodnikáte, jste osobou bez zdanitelných příjmů a pojistné platíte sami. Pojistné osoby bez zdanitelných příjmů činí v roce 2026 pevně 3 024 Kč měsíčně.
Platí zaměstnanec 4,5 % a zaměstnavatel 9 %?
Zákon stanoví 13,5 % z vyměřovacího základu a dělení na třetinu pro zaměstnance a dvě třetiny pro zaměstnavatele. Hodnoty 4,5 % a 9 % jsou jen výsledkem tohoto dělení. U některých mezd vyjde třetina v haléřích. Zákon stanoví zaokrouhlení nahoru jen pro celé pojistné, zaokrouhlení podílu zaměstnance výslovně neupravuje.
Existuje maximální vyměřovací základ?
Ne. Strop pojistného byl zrušen od roku 2015, takže pojistné se platí ze všech příjmů podle zákona bez horního limitu.
Co se stane, když pojistné nezaplatím?
Vzniká dluh a penále a pojišťovna ho musí vymáhat. Nárok na hrazenou péči tím sám o sobě nezaniká. Dluh ale může skončit exekucí, proto je rozumné kontaktovat pojišťovnu včas. O splátky můžete požádat, právní nárok na ně však není a penále během splácení běží dál.
Mohu si vybrat pojišťovnu?
Ano, máte právo výběru mezi sedmi pojišťovnami. Pojišťovnu lze měnit jen k 1. lednu nebo k 1. červenci a přihlášku podáváte u nové pojišťovny nejpozději 3 měsíce před dnem změny.
Zvýší se v roce 2027 minimální pojistné?
Minimální mzda pro rok 2027 byla vyhlášena na 24 900 Kč, pojistné osoby bez zdanitelných příjmů i minimální pojistné zaměstnance tak od 1. 1. 2027 vychází na 3 362 Kč, tedy 13,5 % z 24 900 Kč po zaokrouhlení nahoru. Vyměřovací základ, ze kterého platí stát, stanoví pro každý rok nařízení vlády.
