Dědické řízení (zákon mu říká řízení o pozůstalosti) začíná po úmrtí samo, bez návrhu a bez poplatku. Soud se o smrti dozví od matriky, pověří notáře jako soudního komisaře a ten zjistí, co po zemřelém zůstalo a kdo dědí. Skončí usnesením, kterým soud potvrdí, kdo co zdědil.
Dědic zpravidla nemusí nic podávat, ale měl by reagovat na výzvy a hlídat lhůty. Jak dlouho řízení potrvá, zákon neurčuje. Následující text vás provede jednotlivými kroky podle zákona o zvláštních řízeních soudních a občanského zákoníku.
Co v článku najdete
Jak řízení vzniká a který soud ho vede
Matriční úřad oznámí úmrtí soudu příslušnému pro řízení o pozůstalosti a soud řízení zahájí usnesením, které se nikomu nedoručuje. Řízení na návrh přichází v úvahu jen tehdy, když někdo tvrdí, že mu právo na pozůstalost svědčí jako dědici. V běžném případě tedy dědic dostane až první dopis od notáře, nikoli rozhodnutí o zahájení. Úmrtí a doklady hned po něm popisuje článek o účtech a dokladech po úmrtí v rodině.
Příslušnost soudu určuje zákon v pevném pořadí. Rozhoduje místo trvalého pobytu zemřelého v době smrti, jinak místo, kde naposledy bydlel, poté místo, kde je jeho nemovitý majetek, a nakonec místo úmrtí. Řízení v prvním stupni je osvobozeno od soudního poplatku, takže za samotné vedení řízení soudu neplatíte.
Notář jako soudní komisař
Úkony soudu prvního stupně provádí notář, kterého soud pověří. Kdo to bude, vyplývá z rozvrhu, který na návrh notářské komory vydává předseda krajského soudu na kalendářní rok. Dědic si notáře vybrat nemůže, protože přidělení slouží k nestrannosti. Rozvrhy najdete na webu Notářské komory ČR.
Notář jedná jménem soudu a má všechna oprávnění soudu, takže vyslýchá, vyžaduje listiny a připravuje rozhodnutí. Některé úkony může svěřit koncipientovi nebo kandidátovi, ale rozhodnutí ve věci samé vydává vždy jen notář. Vyloučit ho lze jen ze zákonných důvodů a proti pověření ani jeho zrušení odvolání není. Odměnu a její výpočet rozebírá článek o odměně notáře v dědickém řízení.
Předběžné šetření a hledání závěti
Po pověření notář provede předběžné šetření. Zjišťuje, jaké jmění zemřelý zanechal, kdo jsou dědicové a odkazovníci, zda existuje vykonavatel závěti nebo správce pozůstalosti. Zároveň ověřuje v evidenci, zda byla pro případ smrti uložena nějaká listina. Kdo má závěť doma, musí ji na výzvu soudu vydat, kdo zná důležité skutečnosti, je na výzvu sdělí.
Závěť uloženou u notáře zjistí ten notář, který ji má. Pokud ji do úschovy přijal jako obyčejnou listinu, nikoli jako notářský zápis, zjišťuje se její obsah veřejně a osoby, kterým svědčí dědění ze zákona, se o tom vyrozumí nejméně 15 dnů předem. U závěti sepsané před svědky soud svědky zpravidla vyslechne, ledaže na tom všichni dědicové netrvají. Jak závěť platně vznikne, vysvětluje text o tom, jak sepsat platnou závěť.
Kdo je dědic a co když nikdo nezdědí
Soud usnesením vyrozumí každého, o kom lze mít za to, že je dědicem. Poučí ho o právu dědictví odmítnout a o následcích. Pokud se závěť nenajde, vychází se z dědění podle zákona a soud určí dědice podle dědických tříd. Dědic neznámý nebo neznámého pobytu se hledá vyhláškou na úřední desce soudu, lhůta činí nejméně 6 měsíců, a do řízení se mu ustanoví opatrovník.
Nedědí-li nikdo, připadne pozůstalost státu, který ji nemůže odmítnout a odpovídá jen do výše nabytého. Při sporu o dědické právo soud odkáže slabší stranu na žalobu a stanoví jí lhůtu nejméně 2 měsíce. Nezletilého dědice zastupuje zákonný zástupce. Soud mu jmenuje opatrovníka, jen když ho nemá, a zvláštního opatrovníka tehdy, hrozí-li střet zájmů, například mezi rodičem a dítětem.
Lhůta jednoho měsíce na odmítnutí a výhradu soupisu
Po vyrozumění běží dědici krátké lhůty, které se nedají zameškat. Proti samotnému usnesení o vyrozumění se přitom odvolat nelze. Dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce od vyrozumění, při jediném bydlišti v zahraničí do tří měsíců. Z důležitých důvodů soud lhůtu přiměřeně prodlouží. Odmítnutí se nedá vzít zpět, proto si podrobnosti přečtěte v návodu k odmítnutí dědictví a jeho lhůtě.
Stejně dlouhou lhůtu jednoho měsíce má dědic na uplatnění výhrady soupisu. Kdo ji neuplatní, hradí dluhy zemřelého v plném rozsahu, kdo ji uplatní, jen do výše ceny nabytého dědictví. Jak výhrada funguje, ukazuje text o výhradě soupisu pozůstalosti. Mlčení nestačí, prohlášení musí zaznít před soudem nebo přijít písemně.
Soupis, seznam a ocenění pozůstalosti
Aktiva a pasiva zjistí soud ze soupisu pozůstalosti, ze seznamu majetku, který vyhotoví správce pozůstalosti, nebo ze společného prohlášení dědiců. V jednoduchých případech stačí právě společné prohlášení. Neshodnou-li se dědicové, ke spornému majetku ani sporným dluhům se v řízení nepřihlíží a řeší se žalobou.
Soud poté usnesením určí obvyklou cenu majetku, výši dluhů a čistou hodnotu pozůstalosti, případně výši předlužení. Rozhodný je stav ke dni smrti. Z výsledku plyne, zda se řízení vyplatí dovést do konce, nebo zda hrozí předlužená pozůstalost a likvidace, kterou zákon řeší zvláštním postupem.
Kdy řízení odpadá nebo se zkracuje
Některé pozůstalosti se projednávat nemusí. Nezanechal-li zemřelý žádný majetek patřící do pozůstalosti, soud řízení zastaví. Zanechal-li majetek bez hodnoty nebo jen nepatrné hodnoty, vydá ho soud tomu, kdo se postaral o pohřeb a souhlasil s nabytím, a řízení zastaví. Zákon žádnou částku, od které je majetek nepatrný, nestanoví. Pohřebné jako samostatný nárok popisuje text o nároku na pohřebné.
Jednání se nemusí nařizovat, když pozůstalost nabývá jediný dědic bez námitek proti soupisu nebo seznamu. Samo jednání je neveřejné. Dědicové se mohou před soudem dohodnout o rozdělení majetku, což popisuje dohoda dědiců o rozdělení majetku.
Usnesení o dědictví, odvolání a délka řízení
Řízení končí rozhodnutím o dědictví. Soud potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici, rozdělí pozůstalost podle závěti nebo dohody, potvrdí podíly podle zákona, případně určí, že dědictví připadlo státu. Rozhodnutí působí s účinností ke dni vzniku dědického práva, tedy ke dni smrti. V potvrzení se uvede, zda dědic dědí s výhradou soupisu, nebo bez ní.
Odvolat se lze obecně do 15 dnů od doručení rozhodnutí, rozhodující je však poučení v usnesení. Odvolání lze podat i u notáře, za odvolání se platí soudní poplatek 2 000 Kč. Po právní moci soud vyrozumí katastr nemovitostí a další evidence o novém vlastníkovi. Zákon délku řízení nestanoví, proto ji nelze předem odhadnout.
| Fáze | Co se děje | Lhůta nebo poznámka |
|---|---|---|
| Zahájení | Matrika oznámí úmrtí, soud zahájí řízení bez návrhu | Bez poplatku, usnesení se nedoručuje |
| Pověření notáře | Soud určí soudního komisaře podle rozvrhu | Dědic si notáře nevybírá |
| Předběžné šetření | Zjištění jmění, dědiců a závěti | Čtení závěti s vyrozuměním nejméně 15 dnů předem |
| Vyrozumění dědiců | Poučení o odmítnutí a výhradě soupisu | 1 měsíc, při jediném bydlišti v zahraničí 3 měsíce |
| Soupis a ocenění | Určení aktiv, dluhů a čisté hodnoty | Rozhoduje stav ke dni smrti |
| Jednání a usnesení | Potvrzení nabytí nebo rozdělení dědictví | Odvolání obecně 15 dnů od doručení |
Časté otázky
Musí dědic podat návrh na zahájení dědického řízení?
Ne, řízení se zahajuje bez návrhu, jakmile se soud dozví o úmrtí od matriky. Dědic dostane výzvu od notáře, kterého soud pověřil. Návrh podává jen ten, kdo si činí právo na pozůstalost jako dědic a řízení potřebuje rozběhnout sám.
Mohu si vybrat notáře, který bude řízení vést?
Nemůžete. Soudního komisaře určuje rozvrh vydávaný předsedou krajského soudu na kalendářní rok. Notáře lze navštívit dobrovolně například kvůli sepsání závěti, ale řízení o pozůstalosti vede ten, koho soud pověřil.
Platí se za dědické řízení soudní poplatek?
Řízení v prvním stupni je od soudního poplatku osvobozeno. Platí se odměna notáře jako soudního komisaře a hotové výdaje, o jejich uhrazení rozhoduje soud v usnesení. Odvolání v pozůstalostní věci je zpoplatněno částkou 2 000 Kč.
Jak dlouho dědické řízení trvá?
Zákon žádnou dobu trvání neurčuje a spolehlivě ji nikdo předem neodhadne. Řízení se prodlužuje při sporu dědiců, při neznámém dědici, při předlužení nebo při hledání majetku v zahraničí. Jednoduché řízení s jediným dědicem bývá kratší, ale konkrétní lhůtu vám nikdo nezaručí.
Kdy se dědické řízení vůbec nekoná?
Když zemřelý nezanechal žádný majetek, soud řízení zastaví. Totéž platí, když zanechal jen majetek bez hodnoty nebo nepatrné hodnoty a ten soud vydá tomu, kdo se postaral o pohřeb. Objeví-li se později další majetek, soud pozůstalost dodatečně projedná.
Stává se dědic vlastníkem až po usnesení soudu?
Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele a soud nabytí dědictví potvrzuje s účinností ke dni vzniku dědického práva. Do potvrzení pozůstalost spravuje správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti, a nebyl-li žádný povolán, dědic nebo společně všichni dědicové.
