Pohřebné je jednorázová dávka státní sociální podpory ve výši 5 000 Kč, kterou dostane ten, kdo vypravil pohřeb nezaopatřenému dítěti, rodiči nezaopatřeného dítěte nebo plodu. Rozšířená představa, že pohřebné dostane každý, kdo platí pohřeb, je mylná. Při úmrtí dospělého bez nezaopatřeného dítěte dávka neexistuje.
Lhůta je jeden rok od pohřbení a příjmy se nezkoumají. Níže najdete, komu a za koho dávka náleží, jak se žádá po změnách od 1. 7. 2026 a jak finančně zvládnout pohřeb, na který pohřebné nepřísluší.
Co v článku najdete
Za koho se pohřebné vyplácí
Podle § 47 zákona o státní sociální podpoře vzniká nárok osobě, která vypravila pohřeb jedné ze tří skupin zemřelých. První je nezaopatřené dítě, tedy dítě do skončení povinné školní docházky a starší dítě nejdéle do 26 let, pokud studuje nebo se kvůli nemoci či zdravotnímu stavu nemůže připravovat na povolání ani pracovat. Druhou skupinou je rodič nezaopatřeného dítěte, i když sám zemřel jako dospělý. Třetí je plod po potratu nebo po umělém přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů, byl-li vydán k pohřbení.
Zemřelý musel mít trvalý pobyt na území České republiky; u mrtvě narozeného dítěte se tato podmínka nezjišťuje a podle Úřadu práce ji není třeba dokládat ani u plodu. Nárok nemusí mít jen příbuzný: stačí, že dotyčný pohřeb vypravil. Ve všech ostatních případech, například při smrti seniora nebo dospělého bez nezaopatřených dětí, dávka neexistuje, ať už zemřelý pracoval, nebo ne, a bez ohledu na cenu pohřbu. Rozhodující je vždy věk, studium a rodinné poměry zemřelého, nikoli vaše vztahy k němu.
Přehled případů, kdy dávka náleží
Náležitost lze snadno ověřit podle tabulky. U jednotlivých skupin záleží na tom, kdo zemřel, ne na tom, kolik pohřeb stál. Zvlášť často se pletou dvě věci: pohřebné není pojistné plnění a není to ani příspěvek pro všechny pozůstalé.
| Zemřelý | Nárok na pohřebné | Poznámka |
|---|---|---|
| Nezaopatřené dítě | Ano | Do 26 let, trvalý pobyt se zjišťuje |
| Rodič nezaopatřeného dítěte | Ano | I když byl sám dospělý |
| Plod po potratu nebo přerušení ze zdravotních důvodů | Ano | Musel být vydán k pohřbení |
| Mrtvě narozené dítě | Ano | Trvalý pobyt se nezjišťuje |
| Dospělý bez nezaopatřeného dítěte | Ne | Pohřebné pro ostatní neexistuje |
Kolik činí a kdo ji dostane
Výše pohřebného je 5 000 Kč jednorázově. Příjem, majetek ani rodinná situace žadatele se nezkoumají, proto nezáleží, zda máte vysoký nebo nízký příjem. Je to rovná částka bez ohledu na skutečné náklady pohřbu a nijak se nekrátí ani nenavyšuje. Do rozhodného příjmu pro superdávku se pohřebné nezapočítává.
Když pohřeb zajistilo více osob, dávku dostane jen jedna, a to ta, která o ni požádá první. Nárok vzniká dnem pohřbení. Pokud se rodina neshodne, kdo požádá, vyplatí se to domluvit předem, aby se nestalo, že dávku získá osoba, která na pohřeb přispěla nejméně. Mezi sebou se pak lze o částku podělit na základě vlastní dohody; stát to nijak neřeší.
Lhůta a kde žádat
Nárok zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku ode dne pohřbení (§ 54 odst. 3 písm. c). Po uplynutí lhůty už dávku nezískáte, a to ani při pozdním zjištění, proto nic neodkládejte. Žádost podáváte na tiskopise na kontaktním pracovišti Úřadu práce podle místa bydliště.
Od 1. 7. 2026 patří pohřebné mezi takzvané nedigitalizované dávky. Žádost můžete podat e-mailem se zaručeným podpisem, datovou schránkou, osobně na Úřadu práce, na poště, která má s ministerstvem uzavřenou smlouvu, nebo listinně poštou. Vyplňte údaje o zemřelém přesně podle úmrtního listu, aby žádost nemusel úřad vracet k doplnění.
Co přiložit k žádosti
Úřad práce uvádí jako přílohy úmrtní list nebo záznam z matriky o úmrtí, fakturu za vypravení pohřbu a doklad o zpopelnění nebo pohřbení. U zemřelého dítěte staršího 15 let je třeba doložit potvrzení o nezaopatřenosti, tedy obvykle o studiu. U zemřelého rodiče se dokládá, že ke dni smrti byl rodičem nezaopatřeného dítěte.
- Úmrtní list nebo záznam z matriky o úmrtí.
- Faktura za vypravení pohřbu.
- Doklad o zpopelnění nebo pohřbení.
- Potvrzení o nezaopatřenosti dítěte staršího 15 let.
- Číslo účtu, na které má být dávka vyplacena; do ciziny se pohřebné nevyplácí.
Modelový příklad
Vezměme model: osmnáctiletý student střední školy zemře a pohřeb vypraví jeho babička, která uhradí účet z vlastních úspor. Student byl nezaopatřený, tedy nárok vzniká. Babička podá žádost na Úřadu práce a přiloží úmrtní list, fakturu za pohřeb, doklad o pohřbení a potvrzení školy o studiu. Dostane 5 000 Kč, tedy příspěvek, který pokryje jen část nákladů.
Druhý model: zemře matka dvou nezletilých dětí. Pohřeb vypraví otec dětí. Jelikož matka byla rodičem nezaopatřených dětí, vzniká nárok na pohřebné ve výši 5 000 Kč. Pokud se na pohřbu podíleli otec i babička, dávku dostane ten z nich, kdo o ni požádá jako první.
Co když na pohřebné nárok není
Při úmrtí dospělého člověka bez nezaopatřeného dítěte musí pohřeb zaplatit pozůstalí z vlastních prostředků nebo z pozůstalosti. Stát na takový pohřeb nepřispívá. Rodina tak musí počítat s vlastní rezervou a s dalšími dávkami, které s úmrtím souvisejí, ale pohřeb přímo nehradí.
Rodina po úmrtí řeší účty zemřelého a jejich zablokování. Podrobně to rozebírá text o účtech a dokladech po úmrtí. Pozůstalý partner může mít nárok na vdovský či vdovecký důchod a děti na sirotčí důchod. Žádné z těchto plnění ale pohřebné nenahrazuje a jejich nárok se posuzuje samostatně.
Jak pohřeb finančně zvládnout
Výdaje na pohřeb přicházejí náhle a zpravidla je potřeba zaplatit je dříve, než se vyřídí pozůstalost. Vyplatí se proto hned projít rodinný rozpočet a zjistit, jaké zdroje máte k dispozici. Pomůže rezerva pro nepravidelné výdaje a dohoda v rodině, kdo se na platbě podílí. Větší částku rozloží i rodinný rozpočet, když ho upravíte na několik měsíců. Pokud rodina zůstane bez prostředků, může zvažovat mimořádnou okamžitou pomoc. Doklady po úmrtí pomůže mít pohromadě rodinná finanční složka.
Pokud nárok na pohřebné máte, žádost podejte co nejdříve. Pohřebné je jednorázový příjem, který pokrývá jen malou část výdajů, a proto s ním při plánování nepočítejte jako s hlavním zdrojem.
Postup v prvních týdnech může vypadat takto:
- Zjistěte, zda zemřelý patří do některé ze tří skupin s nárokem.
- Domluvte v rodině, kdo pohřeb zaplatí a kdo bude žádat o dávku.
- Uschovejte všechny účty a potvrzení o platbě.
- Podejte žádost na Úřadu práce a poznamenejte si den podání.
- Sledujte lhůtu jednoho roku od pohřbení, i kdyby žádost čekala na doplnění dokladů.
Nejčastější omyly
Prvním omylem je představa, že se pohřebné vyplácí po každém zemřelém. Zákon zná jen tři skupiny. Druhým omylem je domněnka, že výše závisí na ceně pohřbu: je pevných 5 000 Kč. Třetím omylem je, že lhůta běží od úmrtí. Počítá se od pohřbení, které bývá i o několik týdnů později než úmrtí.
Častá je i záměna s dávkami pro pozůstalé. Vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod ČSSZ vyplácí podle jiných pravidel a o pohřebném neřeší. Pokud se vás týká více věcí současně, probíhají nezávisle. Přehled všech dávek pro rodiny shrnuje text o státních dávkách, včetně toho, kdo je vyplácí a kde se žádá.
Časté otázky
Dostane pohřebné každý, kdo zaplatil pohřeb?
Ne. Nárok vzniká jen při pohřbu nezaopatřeného dítěte, rodiče nezaopatřeného dítěte nebo plodu. Při smrti jiného dospělého dávka neexistuje.
Kolik pohřebné činí?
Částka je 5 000 Kč jednorázově bez ohledu na skutečné náklady a bez zkoumání příjmů žadatele.
Do kdy je třeba o pohřebné požádat?
Do jednoho roku ode dne pohřbení. Po uplynutí lhůty nárok zaniká a dávku už nelze získat.
Kdo dávku dostane, když pohřeb platilo víc lidí?
Dostane ji ten, kdo požádá první. Zákon nerozhoduje podle výše příspěvku jednotlivých osob na pohřeb.
Musí mít zemřelý trvalý pobyt v Česku?
Ano, u zemřelého se podmínka trvalého pobytu zjišťuje. U mrtvě narozeného dítěte se nezjišťuje.
Kde a jak žádost podat?
Na kontaktním pracovišti Úřadu práce, a to i e-mailem se zaručeným podpisem, datovou schránkou nebo přes poštu. Přiložíte úmrtní list, fakturu za pohřeb a doklad o pohřbení nebo zpopelnění.
