Co v článku najdete
Zdravotní pojištění OSVČ se platí měsíčními zálohami a po skončení roku se vyúčtuje přehledem, který podnikatel podává své zdravotní pojišťovně. Pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu, tedy příjmů po odečtení výdajů. Pokud vyjde základ nízko, platí se z minimálního vyměřovacího základu, pokud se na vás nevztahuje zákonná výjimka. Článek vysvětluje princip výpočtu, lhůty, doplatek, přeplatek a zvláštní situace podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
Ve zkratce
- Sazba pojistného je 13,5 % z vyměřovacího základu za kalendářní rok.
- Vyměřovací základ OSVČ tvoří 50 % daňového základu ze samostatné činnosti.
- Když je základ nižší než minimální vyměřovací základ, platí se z minima, pokud se neuplatní výjimka.
- Záloha za měsíc je splatná nejpozději osmý den následujícího měsíce.
- Přehled se podává do jednoho měsíce ode dne, kdy uplynula lhůta pro daňové přiznání.
- Doplatek je splatný do osmi dnů po dni, kdy byl nebo měl být přehled podán.
- Zahájení i ukončení činnosti se pojišťovně oznamuje do osmi dnů, u živnosti to lze vyřídit přes živnostenský úřad.
Jak se počítá zdravotní pojištění OSVČ
Sazba pojistného
Zákon č. 592/1992 Sb. stanoví výši pojistného jednoduše: 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, kterým je u osoby samostatně výdělečně činné kalendářní rok. Sazba je stejná pro podnikatele s malým i velkým výdělkem.
Vyměřovací základ jako polovina zisku
Vyměřovacím základem OSVČ je podle § 3a zákona 50 % daňového základu z podnikání a jiné samostatné činnosti. Zjednodušeně jde o polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji, ať už výdaje uplatňujete skutečné, nebo paušálem procentem z příjmů. Obrat sám o sobě tedy rozhodující není. Dva podnikatelé se stejnými tržbami mohou mít velmi odlišné pojistné, pokud se liší jejich výdaje.
Minimální vyměřovací základ
Zákon zároveň stanoví minimální vyměřovací základ jako dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy. Průměrná mzda se pro tento účel mění podle předpisů vydávaných pro každý rok, proto konkrétní částku sledujte na webu své zdravotní pojišťovny nebo ministerstva. Pokud vám z daňového základu vyjde vyměřovací základ nižší než minimum, pojistné se počítá z minima. U podnikatele s nízkým ziskem tak pojistné neklesá úměrně výdělku, ale drží se na zákonné spodní hranici.
Zálohy během roku
První rok podnikání
V prvním kalendářním roce činnosti zatím neexistuje přehled za předchozí rok, ze kterého by se záloha dala odvodit. Zákon proto stanoví, že začínající OSVČ platí měsíční zálohy z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší. Pokud se na vás minimum nevztahuje, zálohy se v prvním roce neplatí a pojistné se doplácí až po podání přehledu.
Druhý a další roky
Od druhého roku vychází záloha z posledního podaného přehledu. Měsíční vyměřovací základ se určí jako průměr vyměřovacího základu za předchozí rok, přičemž se počítají jen měsíce, kdy jste byli OSVČ. Z tohoto průměru se vypočte 13,5 % a výsledek je nová měsíční záloha. U osoby, na kterou se minimum vztahuje, nesmí záloha klesnout pod částku odpovídající minimálnímu vyměřovacímu základu. Novou výši si spočítáte z údajů uvedených v přehledu.
Splatnost a způsob placení
Záloha se platí za celý kalendářní měsíc na účet zdravotní pojišťovny. Splatná je od prvního dne měsíce, za který se platí, do osmého dne měsíce následujícího. Pojistné se podle zákona platí v české měně a dnem platby je den, kdy se částka připíše na účet pojišťovny, nikoli den odeslání z vaší banky.
Přehled pro zdravotní pojišťovnu
Lhůta pro podání
Přehled o příjmech a výdajích je roční vyúčtování zdravotního pojištění. Podle § 24 odst. 2 zákona se předkládá nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů za daný rok. Lhůta pro přehled se tedy odvíjí od vaší daňové lhůty. Když přiznání zpracovává daňový poradce, prodlužuje se i lhůta pro přehled, a tuto skutečnost je nutné v přehledu uvést.
Co přehled obsahuje
Do přehledu se uvádí daňový základ, vyměřovací základ vypočtený jako jeho polovina, případné uplatnění minima, zaplacené zálohy a výsledné pojistné. Z porovnání zaplacených záloh se skutečným pojistným vyjde doplatek, nebo přeplatek. Tiskopis vydává každá pojišťovna, pravidla výpočtu jsou ale společná. Kdo během roku změnil pojišťovnu, podává přehled všem, u kterých byl pojištěn.
Doplatek a přeplatek
Kdy se doplácí
Doplatek vznikne, když zaplacené zálohy nepokryjí skutečné pojistné vypočtené z přehledu. Typicky se to stává v roce, kdy zisk výrazně vzrostl proti předchozímu období. Podle § 8 zákona je doplatek splatný nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl přehled podán, popřípadě měl být podán. Pozdní podání přehledu tedy lhůtu pro doplatek neposouvá.
Přeplatek a jeho vrácení
Pokud zálohy převýší skutečné pojistné, jde o přeplatek. Zákon v § 14 stanoví, že pojišťovna přeplatek vrátí do jednoho měsíce od jeho zjištění, pokud jeho úhrn dosahuje alespoň nejnižší částky stanovené zákonem a pokud nemáte jiný splatný dluh na pojistném. Pokud dluh existuje, přeplatek se nejdřív použije na jeho úhradu. Nárok na vrácení zaniká za šest let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, takže se vyplatí o vrácení včas požádat.
| Povinnost | Lhůta nebo pravidlo | Ustanovení |
|---|---|---|
| Měsíční záloha | od prvního dne měsíce do osmého dne následujícího měsíce | § 7 zákona 592/1992 Sb. |
| Přehled o příjmech a výdajích | do jednoho měsíce od uplynutí lhůty pro daňové přiznání | § 24 odst. 2 zákona 592/1992 Sb. |
| Doplatek pojistného | do osmi dnů po dni, kdy byl nebo měl být podán přehled | § 8 zákona 592/1992 Sb. |
| Vrácení přeplatku | do jednoho měsíce od zjištění, nárok zaniká za šest let | § 14 zákona 592/1992 Sb. |
| Oznámení zahájení a ukončení | do osmi dnů od změny | § 10 zákona 48/1997 Sb. |
Podnikání vedle zaměstnání a státní pojištěnci
Zaměstnanec, který podniká
Zákon o zdravotním pojištění nerozlišuje hlavní a vedlejší činnost tak jako pojištění sociální. Rozhoduje, zda se na vás vztahuje minimální vyměřovací základ. Zákon ho neuplatňuje mimo jiné u osob, které jsou zároveň zaměstnanci a pojistné se za ně ze zaměstnání odvádí alespoň z minimálního základu pro zaměstnance. Takový podnikatel platí pojistné jen ze skutečné poloviny zisku. Pokud byl zisk nulový nebo ztrátový, pojistné z podnikání za daný rok nevychází.
Student, rodič na rodičovské a další státní pojištěnci
Minimum se neuplatní ani u osob, za které platí pojistné stát, například u nezaopatřeného dítěte, poživatele důchodu nebo rodiče pečujícího o malé dítě, a dále u některých osob se zdravotním postižením. I tito podnikatelé platí 13,5 % z poloviny skutečného zisku a přehled podávají stejně jako ostatní. Výjimka se posuzuje po měsících, proto se minimum za měsíce mimo výjimku poměrně dopočítá.
Paušální daň a zdravotní pojištění
Jedna platba místo záloh
Podnikatel v paušálním režimu platí daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění jednou měsíční platbou podle zákona o daních z příjmů. Zdravotní část vychází z vyměřovacího základu stanoveného pro zvolené pásmo paušálního režimu, nikoli ze skutečného zisku. V nejnižším pásmu odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu. Výše platby se proto mění s průměrnou mzdou, nikoli s vaší fakturací, a aktuální částky zveřejňuje Finanční správa.
Bez přehledu
Přehled pro zdravotní pojišťovnu nepodává poplatník v paušálním režimu, jehož daň z příjmů se rovná paušální dani. Odpadá tak roční vyúčtování, doplatek i přeplatek v obvyklém smyslu. Pokud ale paušální režim během roku skončí nebo podmínky nesplníte, vracíte se ke standardnímu postupu se zálohami a přehledem.
Oznámení zahájení a ukončení činnosti
Lhůta osm dnů
Podle § 10 zákona č. 48/1997 Sb. musí pojištěnec oznámit své zdravotní pojišťovně do osmi dnů, že se stal OSVČ nebo že jí přestal být. Živnostník může tuto povinnost splnit oznámením živnostenskému úřadu, například při ohlášení živnosti. Kdo podniká na jiném základě než živnostenském oprávnění, oznamuje změnu přímo pojišťovně. Oznámení je dobré mít doložené. Ani ukončení činnosti v průběhu roku povinnosti hned neukončí, za odpracované měsíce je nutné podat přehled a vyrovnat doplatek nebo přeplatek.
Zálohy v plánu podnikání
Zálohy na pojistné patří do měsíčního kalendáře plateb stejně pevně jako nájem nebo splátky. Když příjmy z podnikání přicházejí nepravidelně, pomůže oddělit fakturované peníze od těch skutečně připsaných, jak ukazuje kalendář faktur a dostupných peněz. U podnikání s výraznou sezónou se vyplatí rozložit povinné platby do celého roku, podobně jako v článku o přehledu příjmů a plateb sezónního podnikání.
Přehled pro pojišťovnu se hodí i mimo samotné vyúčtování pojistného. Spolu s daňovým přiznáním dokládá, jaký zisk podnikání skutečně přineslo, a proto ho po vás může chtít třeba banka při posuzování úvěru. Jaké doklady v takové situaci hrají roli, rozebírá článek o podkladech příjmů OSVČ pro hypotéku.
Šest kroků pro klidné vyúčtování
- Do osmi dnů od zahájení podnikání ověřte, že pojišťovna o vaší činnosti ví.
- Nastavte trvalý příkaz na zálohu se splatností před osmým dnem v měsíci.
- Během roku sledujte zisk a při jeho růstu odkládejte rezervu na doplatek.
- Po podání daňového přiznání si spočítejte lhůtu jednoho měsíce pro přehled.
- Doplatek uhraďte do osmi dnů od podání přehledu, přeplatek si nechte vrátit.
- Upravte trvalý příkaz na novou výši zálohy podle zpracovaného přehledu.
Časté otázky
Kolik procent činí zdravotní pojištění OSVČ?
Sazba je 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu, tedy polovina příjmů po odečtení výdajů. Pokud je výsledek nižší než minimální vyměřovací základ a nevztahuje se na vás výjimka, platí se z minima. Konkrétní minimální částku pro daný rok zveřejňuje vaše pojišťovna.
Do kdy se podává přehled pro zdravotní pojišťovnu?
Nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za daný rok. Pokud vám přiznání zpracovává daňový poradce, posouvá se tím i lhůta pro přehled a je nutné to v přehledu uvést. Přehled podáváte všem pojišťovnám, u kterých jste během roku byli.
Platím minimální zálohy, když podnikám vedle zaměstnání?
Pokud se za vás ze zaměstnání odvádí pojistné alespoň z minimálního základu, minimum se na podnikání nevztahuje. V prvním roce pak zálohy neplatíte a pojistné z poloviny skutečného zisku doplatíte po podání přehledu. V dalších letech se záloha odvíjí od posledního přehledu.
Podává přehled i podnikatel v paušálním režimu?
Ne, pokud se jeho daň z příjmů rovná paušální dani. Zdravotní pojištění je součástí jedné měsíční paušální platby a vychází z pásma, ne ze skutečného zisku. Pokud paušální režim skončí, vracíte se ke zálohám a ročnímu přehledu.
Jak dlouho mám na oznámení zahájení podnikání?
Zdravotní pojišťovně je nutné oznámit zahájení i ukončení samostatné činnosti do osmi dnů od změny. Živnostník tuto povinnost splní oznámením živnostenskému úřadu, který informaci předá dál. U paušálního režimu se vstup a ukončení oznamují finanční správě.
Zdroje
- Zákon o pojistném (zakonyprolidi.cz)
- Zákon o veřejném zdravotním pojištění (zakonyprolidi.cz)
