Zdravotní pojištění zaměstnance se počítá jako 13,5 % z hrubé mzdy, jednu třetinu platí zaměstnanec a dvě třetiny zaměstnavatel. Pokud hrubá mzda nedosáhne minimální mzdy, která je v roce 2026 22 400 Kč, musí se pojistné doplatit do minima, a tento doplatek hradí zaměstnanec sám. Týká se to hlavně lidí na částečný úvazek, kteří nespadají do žádné zákonné výjimky.
Níže najdete postup výpočtu, vysvětlení pojmu minimální vyměřovací základ, modelové výpočty ve dvou tabulkách a přehled výjimek. Vymyšlené příklady slouží jako ilustrace, v praxi mzdu počítá zaměstnavatel. Údaje platí pro rok 2026.
Co v článku najdete
Jak se pojistné počítá
Základem je vyměřovací základ zaměstnance, což je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů a nejsou od ní osvobozeny a které zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zahrnuje se i nepeněžní plnění a výhody. Pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc.
Vyměřovací základ se snižuje například o náhradu škody, odstupné, odchodné a odbytné. Z těchto plnění se tedy zdravotní pojištění neplatí. Pojistné za daný měsíc je splatné od prvního do dvacátého dne následujícího měsíce. Obecný rámec platby všech skupin plátců popisuje pilířový článek o tom, jak funguje zdravotní pojištění.
Třetina a dvě třetiny
Zákon říká, že pojistné hradí zaměstnavatel ze dvou třetin a zaměstnanec z jedné třetiny. Zaměstnavatel obě části odvede pojišťovně a zaměstnanci podíl sráží ze mzdy, a to i bez jeho souhlasu. Na výplatní pásce proto uvidíte zdravotní pojištění jako srážku z hrubé mzdy, zatímco podíl zaměstnavatele se ke mzdě nepřipočítává, ale zaměstnavatel ho platí nad rámec.
Zákon neupravuje, jak zaokrouhlit třetinu, když nevychází na celou korunu. Zaokrouhlení nahoru stanoví zákon jen pro celé pojistné. Proto jsou modelové mzdy v tabulkách zvoleny tak, aby třetina vycházela v celých korunách.
Minimální vyměřovací základ
Pojistné se platí vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Tím je minimální mzda platná k prvnímu dni měsíce, v roce 2026 tedy 22 400 Kč, a minimální měsíční pojistné proto činí 3 024 Kč. Minimum se vztahuje na zaměstnance bez ohledu na délku úvazku, na zařazení i na počet odpracovaných hodin, pokud nejde o výjimku, kterou zákon výslovně uvádí.
Pozor na záměnu pojmů. Pracovněprávní minimální mzda se u kratšího úvazku úměrně snižuje, minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění ale zůstává celá minimální mzda. Poloviční úvazek tedy neznamená poloviční minimum. Člověk s mzdou 12 000 Kč platí pojistné ze své mzdy a navíc doplácí pojistné z rozdílu do plné minimální mzdy, jak ukazují následující výpočty.
Modelové výpočty: plný úvazek
První tabulka ukazuje, jak se pojistné dělí u různých mezd při plném úvazku, kdy je minimum splněno. Údaje jsou modelové a platí pro celý měsíc zaměstnání v roce 2026.
| Hrubá mzda | Pojistné celkem (13,5 %) | Zaměstnanec (1/3) | Zaměstnavatel (2/3) |
|---|---|---|---|
| 22 400 Kč (minimální mzda) | 3 024 Kč | 1 008 Kč | 2 016 Kč |
| 30 000 Kč | 4 050 Kč | 1 350 Kč | 2 700 Kč |
| 45 000 Kč | 6 075 Kč | 2 025 Kč | 4 050 Kč |
| 60 000 Kč | 8 100 Kč | 2 700 Kč | 5 400 Kč |
Je vidět, že pojistné roste s příjmem bez stropu. Maximální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění neexistuje od roku 2015. Z odměn a prémií se pojistné platí stejně jako z fixní mzdy, protože jde o zdanitelný příjem ze zaměstnání.
Doplatek do minima při částečném úvazku
Je-li vyměřovací základ nižší než minimální, doplatí zaměstnanec 13,5 % z rozdílu, a to celých, nikoli jen třetinu. Doplatek odvede prostřednictvím zaměstnavatele. Jestliže je mzda nižší kvůli překážkám na straně zaměstnavatele, rozdíl doplácí zaměstnavatel. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, doplácí přes toho, kterého si zvolí, a pokud součet jeho příjmů minimum dosáhne, nedoplácí vůbec.
| Model | Pojistné z příjmu (1/3 + 2/3) | Doplatek do minima | Zaměstnanec celkem | Zaměstnavatel |
|---|---|---|---|---|
| Mzda 12 000 Kč, bez výjimky | 1 620 Kč (540 + 1 080) | 13,5 % z 10 400 Kč = 1 404 Kč | 1 944 Kč | 1 080 Kč |
| Mzda 15 000 Kč, bez výjimky | 2 025 Kč (675 + 1 350) | 13,5 % z 7 400 Kč = 999 Kč | 1 674 Kč | 1 350 Kč |
| Mzda 15 000 Kč, student do 26 let | 2 025 Kč (675 + 1 350) | žádný | 675 Kč | 1 350 Kč |
| Mzda 15 000 Kč, držitel ZTP | 2 025 Kč (675 + 1 350) | žádný | 675 Kč | 1 350 Kč |
U modelů bez výjimky vychází součet vždy na 3 024 Kč. Zaměstnanec s mzdou 12 000 Kč tak v roce 2026 platí celkem 1 944 Kč, tedy téměř dvě třetiny celkového pojistného, protože si hradí i doplatek. Kdo se mylně domnívá, že doplatek hradí zaměstnavatel, může být srážkou na výplatní pásce nepříjemně překvapen.
Kdy se minimum nepoužije
Zákon vyjmenovává výjimky z minima. Musí trvat celý kalendářní měsíc. Patří sem držitel průkazu ZTP nebo ZTP/P, osoba v důchodovém věku, která nesplňuje další podmínky pro starobní důchod, zaměstnanec, který je zároveň OSVČ a platí zálohy alespoň z minima pro OSVČ, osoba, za kterou je plátcem i stát, a osoba, která je jen příjemcem odměny pěstouna.
V praxi se často uplatní výjimka státního pojištěnce, protože pod ni spadají studenti do 26 let, důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, rodiče na rodičovské dovolené, uchazeči v evidenci úřadu práce a další, jak vysvětluje článek o státních pojištěncích. Průkaz ZTP výjimku přináší, viz výhody průkazu ZTP. U kombinace zaměstnání a podnikání je třeba znát rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností a zálohy podle přehledu záloh OSVČ.
Praktický tip: doplatek do minima uvidíte na výplatní pásce jako vyšší srážku na zdravotní pojištění, než by odpovídalo třetině z hrubé mzdy. Pokud se vám to zdá nesprávné, požádejte mzdovou účetní o rozpis výpočtu. Máte-li více zaměstnavatelů, doložte každému z nich výši vyměřovacího základu u ostatních, aby se minimum nedorovnávalo zbytečně. Při souběhu více zaměstnání platí, že pojistné se odvádí ze všech příjmů a minimum se dorovnává jen jednou.
Kdy se minimum krátí
Minimum se krátí na poměrnou část podle kalendářních dnů v několika případech. Prvním je, že zaměstnání netrvalo celý měsíc, například nástup uprostřed měsíce. Druhým je pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci, třeba nemoc, ošetřování člena rodiny nebo karanténu. Třetím je, že se zaměstnanec během měsíce stal osobou, za kterou platí i stát, držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P nebo osobou v důchodovém věku bez nároku na starobní důchod.
Neplacené volno a neomluvená absence minimum nekrátí, pojistné se tedy musí dorovnat do plné částky. Podrobnosti ukazuje článek o pojištění při neplaceném volnu. Dny pracovní neschopnosti naopak minimum poměrně snižují. Jak se počítá náhrada mzdy při nemoci a kdy na ni navazuje nemocenská, vysvětlují samostatné články. Související případy dohod popisuje článek o DPP a DPČ.
Časté otázky
Kolik činí minimální zdravotní pojištění zaměstnance?
V roce 2026 činí minimální pojistné 3 024 Kč měsíčně, tedy 13,5 % z minimální mzdy 22 400 Kč. Toto minimum platí za každý celý měsíc zaměstnání bez ohledu na délku úvazku, pokud nespadáte do zákonné výjimky.
Kdo platí doplatek do minima?
Doplatek platí zaměstnanec, a to celých 13,5 % z rozdílu mezi jeho vyměřovacím základem a minimem. Zaměstnavatel doplácí jen tehdy, když nižší základ vznikl překážkami na jeho straně.
Platí se minimum při polovičním úvazku?
Ano, minimální vyměřovací základ se nekrátí podle délky úvazku. Pokud mzda nedosáhne 22 400 Kč a nespadáte do výjimky, doplatíte rozdíl do minima.
Z čeho se pojistné nepočítá?
Například z odstupného, odchodného, odbytného nebo z náhrady škody podle zákoníku práce, protože se o ně vyměřovací základ snižuje. Z běžné mzdy a odměn se pojistné platí.
Doplácí student na brigádě do minima?
Ne, student do 26 let je státním pojištěncem, minimum se u něj neuplatní a pojistné se platí jen ze skutečného příjmu. Podmínkou je, aby kategorie trvala celý měsíc, jinak se minimum krátí podle kalendářních dnů.
Změní se minimum v roce 2027?
Ano. Minimální mzda pro rok 2027 činí podle sdělení ministerstva práce 24 900 Kč, minimální pojistné zaměstnance tak od ledna 2027 vychází na 3 362 Kč, tedy 13,5 % z 24 900 Kč po zaokrouhlení nahoru.
