Náhradu mzdy při nemoci vyplácí zaměstnavatel za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti nebo karantény, a to ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku. Náleží jen za dny, kdy byste jinak pracovali, takže víkendy a dny volna se do ní nepočítají. Od 15. dne přebírá výplatu stát.
Karenční doba, tedy dny bez peněz na začátku nemoci, v zákoně pro rok 2026 není. Níže najdete, jak se průměrný výdělek redukuje, jaké hodinové hranice platí v roce 2026, modelový výpočet s čísly a pravidla pro dohody. Dávku od 15. dne vysvětluje samostatný text o výpočtu nemocenské 2026.
Co v článku najdete
Kdo náhradu platí a komu náleží
Náhradu mzdy upravuje zákoník práce a hradí ji zaměstnavatel z vlastních prostředků, nikoli správa sociálního zabezpečení. Nárok má zaměstnanec, který splňuje podmínky nároku na nemocenské. Prakticky to znamená, že musíte být z daného zaměstnání účasten nemocenského pojištění, což u běžné smlouvy platí od prvního dne.
Nárok trvá jen po dobu pracovního poměru, takže pokud vám pracovní poměr během neschopnosti skončí, náhrada končí společně s ním. Zaměstnavatel může dát více, než zákon požaduje, ale nejvýše 100 % průměrného výdělku. O celkovém dopadu nemoci na rodinný rozpočet píše nemocenská a rezerva na výpadek příjmu.
Čím se liší náhrada mzdy od nemocenské
Obě platby na sebe plynule navazují, ale liší se tím, kdo platí, za jaké dny a podle jakých pravidel. Zaměstnanci to často splyne v jednu nemocenskou, jenže rozdíl je znát na účtu: náhrada přijde s výplatou od zaměstnavatele, nemocenská jako samostatná platba od správy sociálního zabezpečení.
| Parametr | Náhrada mzdy | Nemocenská |
|---|---|---|
| Kdo platí | zaměstnavatel | územní správa sociálního zabezpečení |
| Od kdy | 1. až 14. kalendářní den | od 15. kalendářního dne |
| Za které dny | pracovní dny a placené svátky | všechny kalendářní dny |
| Výše | 60 % redukovaného průměrného výdělku | 60, 66 nebo 72 % redukovaného DVZ |
| OSVČ | nenáleží | náleží při dobrovolném pojištění |
Kdo si rozpočet staví na čistém příjmu z výplatní pásky, měl by počítat s tím, že v prvních dvou týdnech nemoci bude příjem nižší než obvykle, a že v dalších týdnech se zdroj příjmu změní z mzdy na samostatnou dávku.
Za které dny se náhrada počítá
Zákon mluví o prvních 14 kalendářních dnech, ale náhrada se vyplácí za pracovní dny a za placené svátky. Sobota a neděle, které ve vašem rozvrhu nejsou pracovní, se do náhrady nezahrnují, i když se do čtrnácti dnů počítají. Při klasickém pondělním až pátečním rozvrhu to znamená zpravidla deset pracovních dnů.
Pokud pracujete ve směnném provozu, počítají se jako pracovní dny ty, které byste měli ve směně. Počet proplacených hodin pak určuje rozvrh směn. V dalších dnech od 15. dne už zaměstnavatel neplatí nic a navazuje nemocenská, která se vyplácí za všechny kalendářní dny.
Jak se náhrada počítá: 60 procent průměrného výdělku
Základem je průměrný hodinový výdělek. Ten se nejprve redukuje, tedy zkrátí podle redukčních hranic, a teprve z výsledku se vezme 60 %. Redukce funguje stejně jako u nemocenské, jen hranice jsou přepočtené na hodinu: každá denní hranice nemocenského se násobí koeficientem 0,175.
Do první hranice se započítá 90 % výdělku, mezi první a druhou hranicí 60 %, mezi druhou a třetí 30 % a nad třetí hranicí se nepřihlíží. Proto zaměstnanci s nižší a střední mzdou dostanou víc z hrubého výdělku než ti, kdo vydělávají hodně. Hrubé a čisté příjmy rozlišuje hrubá a čistá mzda 2026.
| Hranice | Denní hranice nemocenské | Hodinová hranice (× 0,175) | Započtený podíl |
|---|---|---|---|
| 1. | 1 633 Kč | 285,78 Kč | 90 % |
| 2. | 2 449 Kč | 428,58 Kč | 60 % |
| 3. | 4 897 Kč | 856,98 Kč | 30 % |
Maximální redukovaný průměrný hodinový výdělek vychází na 471,40 Kč a nejvyšší náhrada tak činí zhruba 282,84 Kč za hodinu. Při osmihodinové směně je to přibližně 2 263 Kč za pracovní den.
Modelový výpočet krok za krokem
Zaměstnanec má hrubou mzdu 40 000 Kč měsíčně a zjednodušeně počítáme, že průměrný hodinový výdělek vznikne dělením tří měsíčních mezd 520 hodinami. Neschopnost trvá aspoň 14 dnů, z toho je 10 pracovních dnů po osmi hodinách, tedy 80 hodin.
- Průměrný hodinový výdělek: 40 000 × 3 / 520 = 230,77 Kč.
- Redukce: hodnota je pod první hranicí 285,78 Kč, započte se 90 %, tedy 207,69 Kč.
- Náhrada: 60 % z 207,69 Kč je 124,61 Kč za hodinu.
- Za 80 hodin: přibližně 9 969 Kč.
Výsledek je orientační, protože skutečný průměr závisí na odpracovaných hodinách a vyplacených složkách mzdy. Pro srovnání s běžnou výplatou je užitečné projít první výplatní pásku, na které se položka objeví.
| Hrubá mzda měsíčně | Průměrný hodinový výdělek | Po redukci | 60 % za hodinu | Za 80 hodin |
|---|---|---|---|---|
| 25 000 Kč | 144,23 Kč | 129,81 Kč | 77,89 Kč | přibližně 6 231 Kč |
| 40 000 Kč | 230,77 Kč | 207,69 Kč | 124,61 Kč | přibližně 9 969 Kč |
| 70 000 Kč | 403,85 Kč | 328,04 Kč | 196,83 Kč | přibližně 15 746 Kč |
Z tabulky je vidět, že u nejvyšší mzdy je hodinový výdělek před redukcí o 75 % vyšší než u střední, ale náhrada jen o 58 %. Při plánování rezervy tedy nelze vysoký plat jednoduše přepočítat na vysokou náhradu.
DPP a DPČ: náhrada mzdy z dohod
Zákoník práce přiznává náhradu odměny i zaměstnancům na dohody, ale za stejných podmínek jako u pracovního poměru. Podstatné je, zda jste z dohody v daném měsíci účastni nemocenského pojištění. U dohody o pracovní činnosti vzniká pojištění v měsíci se započitatelným příjmem aspoň 4 500 Kč, u dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele od 12 000 Kč měsíčně.
Pokud jste pod hranicí, nemocenské pojištění nemáte a náhrada nenáleží. Příjmy z více dohod stejného druhu u téhož zaměstnavatele se pro tuto hranici v daném měsíci sčítají. Podrobně se o dohodách píše v textu DPP a DPČ 2026.
Kontrola, režim a snížení náhrady
Prvních 14 dnů smí kontrolovat i zaměstnavatel, a to jen to, zda se zdržujete v místě pobytu a dodržujete dobu a rozsah povolených vycházek. Pokud porušíte režim stanovený lékařem, může náhradu snížit nebo ji vůbec neposkytnout. Režim určuje ošetřující lékař: vycházky smí trvat nejvýše 6 hodin denně v době od 7 do 19 hodin a změna místa pobytu vyžaduje předchozí souhlas.
Poloviční náhradu dostanete v případech, kdy by i nemocenská náležela jen v poloviční výši: při neschopnosti zaviněné účastí ve rvačce, opilostí, drogami, úmyslným trestným činem nebo úmyslným přestupkem. Zaměstnavatel pak náhradu povinně sníží o 50 %.
Kdy náhradu dostanete a co zkontrolovat
Náhrada se vyplácí v nejbližším výplatním termínu po předložení potřebných dokladů. Zaměstnavatel tedy vyplatí náhradu v následující výplatě, nikoli okamžitě po zahájení neschopnosti. Kdy vám přijdou peníze, ovlivňuje také datum splátky a výplaty, pokud se vám na tom termínu odvíjejí platby.
Na výplatní pásce ověřte, že počet pracovních dnů v neschopnosti odpovídá rozvrhu, že průměrný výdělek vychází ze správných složek mzdy a že se v 15. dni výplata od zaměstnavatele přeruší. Když cokoli nesedí, požádejte mzdovou účetní o vysvětlení.
Časté otázky
Je při nemoci v zákoně karenční doba?
Ne, v aktuálním zákoníku práce ani v zákoně o nemocenském pojištění se karenční doba nevyskytuje. Od prvního dne neschopnosti máte nárok na náhradu mzdy, pokud splňujete podmínky.
Platí zaměstnavatel i víkendy?
Ne. Náhrada se vyplácí za pracovní dny a placené svátky, i když se víkend do čtrnácti kalendářních dnů počítá.
Může mi zaměstnavatel dát víc než 60 %?
Ano, ale nejvýše 100 % průměrného výdělku. Zákon takovou možnost výslovně připouští.
Kdy náhradu mzdy nedostanu?
Pokud nesplňujete podmínky nároku na nemocenské, například u dohody pod rozhodnou hranicí příjmu, nebo pokud pracovní poměr už skončil. Zaměstnavatel ji také může krátit při porušení režimu.
Počítá se náhrada u OSVČ?
Ne. OSVČ nemá zaměstnavatele, takže za prvních 14 dnů nedostane nic a nemocenská začíná až 15. dnem.
Na co si dát pozor při výpočtu?
Rozhodují odpracované hodiny a zahrnutá složka mzdy, ne jen měsíční částka. Proto jsou výsledky v tabulkách orientační a vždy je ověřte podle své výplatní pásky.
