Podnikání a společné jmění manželů spolu souvisí těsněji, než si podnikatelé často myslí: zisk z podnikání se stává součástí společného jmění, podíl v s.r.o. nabytý za manželství do něj patří a věřitel podnikatele může při výkonu rozhodnutí sáhnout i na společný majetek. Druhý manžel proto sice není společníkem firmy, ale firemní rizika se ho mohou dotknout.
Níže procházíme, co z podnikání do společného jmění patří, kdy musí druhý manžel souhlasit, jak je to s podílem ve společnosti, kdo odpovídá za dluhy, co se děje při insolvenci a jak může zúžení společného jmění pomoci. Je to obecný výklad; u konkrétní firmy, dluhu nebo smlouvy se poraďte s advokátem nebo notářem.
Co v článku najdete
Co z podnikání patří do společného jmění
Do společného jmění manželů patří podle § 709 vše, co jeden z nich nebo oba nabyli za trvání manželství, s výjimkami, jako jsou dary, dědictví nebo věci osobní potřeby. Mzda, plat i zisk z podnikání se podle § 711 odst. 2 stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat.
U osoby samostatně výdělečně činné tak zpravidla platí, že zisk a majetek pořízený z něj patří oběma, i když živnost je napsána jen na jednoho. Toto pravidlo se odvíjí od způsobu nabytí, ne od zápisu. Základní přehled vysvětluje článek o tom, co patří do společného jmění manželů, a zvláštnosti vedlejší a hlavní činnosti popisuje text o OSVČ.
Souhlas manžela s použitím společného majetku k podnikání
Podle § 715 odst. 1 platí zvláštní pravidlo: má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a její hodnota přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li opomenut, může se dovolat neplatnosti.
Zákon nestanoví formu souhlasu, ale z důkazních důvodů je rozumné jej mít písemně. Stejný souhlas se vyžaduje, má-li být společný majetek použit k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo je-li důsledkem nabytí podílu ručení za dluhy v rozsahu přesahujícím přiměřenou míru (§ 715 odst. 2). Co je přiměřené, zákon neříká; posuzuje se podle poměrů konkrétní rodiny. Obecná pravidla souhlasu najdete v textu o správě společného jmění. Lhůtu pro dovolání se neplatnosti zákon výslovně neuvádí, proto nečekejte a poraďte se s advokátem.
Podíl v s.r.o. a společné jmění
Podle § 709 odst. 3 je podíl v obchodní společnosti nebo družstvu nabytý za trvání manželství součástí společného jmění, pokud jej manžel nezískal způsobem zakládajícím výlučné vlastnictví, například darem nebo děděním. Nabytí podílu ale nezakládá účast druhého manžela na společnosti, výjimkou je členství v bytovém družstvu.
Společníkem je tedy jen ten, kdo podíl nabyl. Druhý manžel nemá ve společnosti hlasovací ani jiná společnická práva. Hodnota podílu se však při zániku společného jmění vypořádává jako součást majetku. To je důležité při plánování, zejména když zakladatel firmy počítá s tím, že firma zůstane jen jeho. Bližší pohled na změnu režimu nabízí text o smlouvě o manželském majetku.
Co s podílem získaným darem nebo dědictvím
Podíl, který manžel dostal darem nebo zdědil, zůstává jeho výlučným majetkem, ledaže dárce nebo zůstavitel určil jinak. Zisk z něj, například dividendy, však patří do společného jmění (§ 709 odst. 2). Proto je užitečné evidovat, co je původní majetek a co přírůstek.
Kdo ručí za dluhy podnikatele
Dluhy převzaté za trvání manželství jsou podle § 710 součástí společného jmění, s výjimkami: nepatří do něj dluh týkající se výhradního majetku jednoho z manželů v rozsahu přesahujícím zisk z něj, ani dluh, který převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž šlo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Jak se to uplatní u dluhů z podnikání, je v praxi složité a záleží na okolnostech.
Bez ohledu na to může věřitel při výkonu rozhodnutí postihnout i společné jmění (§ 731). Druhý manžel může postižení omezit na hypotetický podíl dlužníka, vyjádří-li vůči věřiteli nesouhlas bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl (§ 732). Výkon rozhodnutí lze vést i přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného, přičemž se u účtu má za to, že peníze na něm by náležely do společného jmění, není-li prokázán opak. Detailní popis je v článcích o exekuci a společném jmění a o půjčce bez vědomí manžela.
Insolvence podnikatele
Prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela a po prohlášení se vypořádá (§ 268 insolvenčního zákona). Část společného jmění, kterou dlužník se souhlasem manžela použil k podnikání, spadá při vypořádání vždy do majetkové podstaty (§ 270 odst. 2). Nelze-li společné jmění vypořádat, protože dluhy převyšují jeho majetek, zahrne se celý jeho majetek do podstaty (§ 274).
Po dobu účinků konkursu nemůže navíc vzniknout nové společné jmění (§ 276). Manželé mohou řešit dluhy také společným oddlužením, kterému se věnuje text o oddlužení manželů. Při ukončení podnikání pomůže přehled v článku o ukončení podnikání.
Jak se chránit: zúžení a oddělená jmění
Notářským zápisem lze podle § 716 a 717 společné jmění zúžit, nebo zvolit režim oddělených jmění, takže zisk a majetek podnikatele zůstanou jeho. Smlouva se zapisuje do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeného Notářskou komorou (§ 721 občanského zákoníku, § 35j notářského řádu). Typickým důvodem je právě riziko podnikání jednoho z manželů. Ve smluveném režimu oddělených jmění si manželé, kteří podnikají společně, rozdělí příjmy podle písemné dohody, jinak rovným dílem (§ 730).
Smlouva ale nechrání před dluhy, které už existují. Dotýká-li se smlouva práv věřitele, nemá vůči němu bez jeho souhlasu účinky (§ 719 odst. 2). Soud při nařízení výkonu rozhodnutí navíc vychází ze smlouvy zapsané v Seznamu listin jen u dluhů ze závazků vzniklých po zápisu, u starších jen se souhlasem věřitele (§ 262a občanského soudního řádu). Šestiměsíční pravidlo § 733 umožňuje věřiteli, vůči němuž se manžel zavázal méně než šest měsíců před změnou režimu, uspokojit se ze všeho, co by bylo ve společném jmění. Smlouva uzavřená po podání insolvenčního návrhu se může prohlášením konkursu stát neplatnou (§ 269 insolvenčního zákona). Chráněná je tedy hlavně budoucnost.
Nedohodnou-li se manželé, může soud na návrh společné jmění zrušit nebo zúžit; zahájení podnikání nebo neomezené ručení uvádí § 724 jako okolnost, kterou soud může uznat za závažný důvod, viz zrušení společného jmění soudem.
Modelový příklad: živnostník a společné úspory
Model: Radek podniká jako živnostník, jeho žena Ivana je zaměstnankyně. Radek chce ze společných úspor zaplatit 600 000 Kč za stroj, což u jejich majetkových poměrů přesahuje přiměřenou míru. Protože jde o první takové použití společného majetku k podnikání, potřebuje Ivanin souhlas (§ 715 odst. 1); oba ho proto sepíšou a podepíšou. Zisk z živnosti pak patří do společného jmění.
Kdyby si Radek později vzal podnikatelský úvěr bez Ivanina souhlasu a nesplácel ho, mohl by věřitel při výkonu rozhodnutí sáhnout i na společný majetek, včetně peněz na Ivanině účtu (§ 731, § 262a odst. 4 občanského soudního řádu). Ivana může postižení omezit, projeví-li věřiteli nesouhlas bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozví (§ 732). Chtějí-li manželé rizika oddělit do budoucna, zvažují zúžení společného jmění u notáře.
Rodinný závod a přehled situací
Zvláštním případem je rodinný závod: závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z nich jejich příbuzní do třetího stupně nebo sešvagření do druhého stupně, a který je ve vlastnictví některého z nich (§ 700). Jsou-li zúčastněnými členy manželé, použijí se přednostně ustanovení o manželském majetkovém právu. Členové se podílejí na zisku i přírůstcích závodu podle množství a druhu své práce; vzdát se tohoto práva lze jen prohlášením ve formě veřejné listiny (§ 701).
Praktický přehled shrnuje tabulka. Podrobnější plánování smluv před sňatkem popisuje také předmanželská smlouva.
| Situace | Co platí | Paragraf |
|---|---|---|
| zisk z podnikání | patří do společného jmění od chvíle, kdy lze s ním nakládat | § 711 |
| první vklad společného majetku do podnikání nad přiměřenou míru | souhlas druhého manžela | § 715 odst. 1 |
| koupě podílu v s.r.o. ze společných peněz | podíl je ve společném jmění, souhlas nad přiměřenou míru | § 709 odst. 3, § 715 odst. 2 |
| dluh podnikatele vymáhaný exekucí | lze postihnout i společné jmění, omezení po včasném nesouhlasu | § 731, 732 |
| konkurs podnikatele | společné jmění zaniká, část použitá k podnikání spadá do podstaty | IZ § 268, 270 |
| zúžení společného jmění | chrání do budoucna, ne před existujícími dluhy | § 719, 733, 734 |
Časté otázky
Patří firma na jednoho z manželů do společného jmění?
Zisk z podnikání patří podle § 711 do společného jmění. Podíl v s.r.o. nabytý za manželství je součástí společného jmění (§ 709 odst. 3), nebyl-li nabyt darem nebo děděním. Druhý manžel se ale společníkem nestává.
Potřebuji souhlas manžela se zahájením podnikání?
Se zahájením samotným ne. Souhlas se vyžaduje při prvním použití společného majetku k podnikání, přesahuje-li hodnota míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů (§ 715).
Ručí manželka za dluhy firmy?
Nelze to říct obecně. Dluhy společnosti jsou dluhy společnosti, ale osobní dluhy podnikatele, například ručitelské prohlášení, mohou věřitelé vymáhat i ze společného jmění (§ 731), s omezením po včasném nesouhlasu (§ 732).
Ochrání nás zúžení společného jmění před věřiteli?
Jen do budoucna. Dotýká-li se smlouva práv věřitele, nemá vůči němu bez jeho souhlasu účinky (§ 719 odst. 2). Věřitel, vůči němuž se manžel zavázal méně než šest měsíců před změnou režimu, se navíc může uspokojit ze všeho, co by bylo ve společném jmění (§ 733).
Co se stane se společným jměním při konkursu?
Prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela a vypořádá se. Část použitá k podnikání se souhlasem manžela spadá do majetkové podstaty (§ 268, 270 insolvenčního zákona).
Kdy může soud společné jmění zúžit?
Je-li závažný důvod. Zákon uvádí například marnotratnost, nepřiměřená rizika nebo požadavek věřitele na zajištění pohledávky; jako možný důvod i zahájení podnikání (§ 724).
