Společné jmění manželů po smrti jednoho z nich zaniká a vypořádává se v rámci dědického řízení. Pozůstalému manželovi zpravidla patří polovina společného majetku. Druhá polovina se spolu s výlučným majetkem zemřelého stává pozůstalostí, kterou dědí zákonní nebo závětní dědicové.
Pozůstalý manžel tak v praxi dostane dvakrát: jednou jako vlastník své poloviny společného jmění a podruhé jako dědic. Přesný podíl záleží na tom, co do společného jmění patří, na dluzích a na případných smlouvách mezi manžely.
Co v článku najdete
Co se děje se společným jměním, když manžel zemře
Manželství zaniká smrtí a s ním zaniká i společné jmění manželů. Občanský zákoník v § 764 stanoví, že se majetková práva a povinnosti bývalých manželů posoudí v rámci řízení o dědictví podle toho majetkového režimu, který mezi manžely existoval, případně i podle pokynů, které zemřelý za života pro případ smrti učinil. Vypořádání se tedy zpravidla neřeší zvláštním řízením u jiného soudu, ale přímo v řízení o dědictví.
Dokud zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se na ně přiměřeně pravidla o společném jmění. Pozůstalý manžel je podle zákona o zvláštních řízeních soudních účastníkem dědického řízení, jde-li o rozhodnutí o právech a povinnostech ze společného jmění. Celý průběh řízení vysvětluje článek o dědickém řízení krok za krokem.
Co do společného jmění patří a co ne
Do společného jmění patří to, čeho manželé nabyli za trvání manželství, ať jeden, nebo oba. Patří sem výdělky, úspory z nich, byt či dům koupený za manželství nebo podíl v obchodní společnosti nabytý za trvání manželství. Do společného jmění patří i zisk z věcí, které náleží jen jednomu z manželů, třeba nájem z domu zděděného jedním z nich.
Vyňato je to, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, a také to, co jeden z nich získal darem, děděním nebo odkazem, ledaže dárce nebo zůstavitel projevil jiný úmysl. Dále se vyjímá náhrada nemajetkové újmy na přirozených právech, majetek získaný právním jednáním vztahujícím se k výlučnému vlastnictví a náhrada za poškození výhradního majetku. Podrobněji o dopadech na dluhy a exekuce pojednává článek o exekuci a společném jmění manželů.
Jak se majetek vypořádává
Nedohodnou-li se pozůstalý s dědici jinak, jsou podle § 742 občanského zákoníku podíly obou manželů na vypořádávaném jmění stejné. Každý z nich nahradí, co ze společného majetku vynaložil na svůj výhradní majetek, například na rekonstrukci zděděné chaty. Hodnota vynaloženého se počítá zvýšená nebo snížená podle změny hodnoty té součásti majetku, na kterou byl náklad vynaložen. Právo žádat nahrazení toho, co manžel vynaložil ze svého výhradního majetku na společný, se při smrti manžela neuplatní, ledaže se pozůstalý s dědici dohodne jinak.
Při vypořádání se dále přihlédne k potřebám nezaopatřených dětí, k péči o rodinu a k tomu, jak se který z manželů zasloužil o nabytí majetku. Polovina je tedy výchozí pravidlo, od kterého se lze za zákonných podmínek odchýlit, ale nikoli libovolně. V praxi dědicové a pozůstalý manžel nejčastěji hledají dohodu, jako při dohodě dědiců o rozdělení majetku.
Vypořádání v dědickém řízení
Soud, respektive notář jako soudní komisař, usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění ke dni smrti zůstavitele a schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání, pokud není v rozporu s pokyny zůstavitele nebo se zákonem. Nedojde-li k dohodě, rozhodne soud podle zásad občanského zákoníku, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalosti a jaký pozůstalému manželovi, případně stanoví pohledávku k vypořádání.
Neshodnou-li se dědicové s manželem, co do společného jmění patří, soud ke spornému majetku nepřihlíží a spor se řeší mimo dědické řízení. Vyjde-li najevo další společný majetek ještě před pravomocným skončením řízení, vypořádá se dodatečně. Usnesení o vypořádání společného jmění může být součástí usnesení o dědictví, takže pozůstalý dostane jedno rozhodnutí, které obsahuje obojí. Přihlédnout se musí i k tomu, co zůstavitel ještě za života pro případ smrti projevil, například v závěti. Pokud společné jmění zaniklo ještě za života zůstavitele a nebylo vypořádáno, patří do pozůstalosti právo na jeho vypořádání. Zbylá část pozůstalosti se dělí podle toho, kdo dědí ze zákona: pozůstalý manžel je zákonným dědicem v první třídě spolu s dětmi, každý stejným dílem.
Dluhy ve společném jmění
Součástí společného jmění jsou i dluhy převzaté za trvání manželství. Výjimkou jsou dluhy, které se týkají majetku náležejícího jen jednomu z manželů (v rozsahu přesahujícím zisk), a dluhy, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, nešlo-li o běžné potřeby rodiny. Důležité je, že vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely a věřitel jím není vázán.
Dědic zůstavitele odpovídá za dluhy podle obecných pravidel: v plné výši, nebo do výše ceny nabytého dědictví, uplatní-li výhradu soupisu. Před jednáním s věřiteli si proto sepište, které dluhy zemřelého máte doložené a jak vznikly. Jak výhrada soupisu funguje, shrnuje článek o výhradě soupisu pozůstalosti.
Modelový výpočet: manželé, dvě děti, byt a chata
Paní Jana a pan Karel žili 20 let v manželství, mají dvě zletilé děti. Ve společném jmění mají byt v hodnotě 1 800 000 Kč, úspory 600 000 Kč a společný spotřebitelský dluh 200 000 Kč. Pan Karel měl jako výhradní majetek chatu po rodičích v hodnotě 400 000 Kč. Pan Karel zemře bez závěti a nikdo z nich nemá jiné dluhy. Je to model, skutečné částky se určují podle ocenění ke dni smrti.
Společné jmění po odečtení dluhu činí 2 200 000 Kč, polovina patří paní Janě, tedy 1 100 000 Kč. Druhá polovina, 1 100 000 Kč, se připočte k chatě 400 000 Kč a pozůstalost činí 1 500 000 Kč. Paní Jana a obě děti dědí v první třídě stejným dílem, každý třetinu, tedy 500 000 Kč. Paní Jana tak celkem získá 1 600 000 Kč, děti po 500 000 Kč. Výpočet záměrně nezohledňuje potřeby dětí a další kritéria z § 742.
| Položka | Částka | Komu připadá |
|---|---|---|
| Společné jmění po odečtení dluhu | 2 200 000 Kč | Polovina paní Janě, polovina do pozůstalosti |
| Výlučná chata pana Karla | 400 000 Kč | Do pozůstalosti |
| Pozůstalost celkem | 1 500 000 Kč | Po třetině paní Janě a dvěma dětem |
| Paní Jana celkem | 1 600 000 Kč | 1 100 000 z vypořádání plus 500 000 z dědictví |
| Každé dítě | 500 000 Kč | Z dědictví |
Smlouvy mezi manžely, vybavení domácnosti a bydlení
Manželé mohou mít smlouvu o manželském majetkovém režimu, která společné jmění zúží, rozšíří, nebo zcela vyloučí. Smlouva musí mít formu veřejné listiny a uspořádání pro případ zániku manželství smrtí se v té části považuje za dědickou smlouvu, má-li její náležitosti. Za života se vyplatí zvážit i předmanželskou smlouvu, která řešení po smrti či rozvodu usnadní.
Pozůstalý manžel navíc nabývá vlastnictví k movitým věcem, které tvoří základní vybavení rodinné domácnosti, i když není dědicem, ledaže bez vážných důvodů nesdílel se zůstavitelem rodinnou domácnost. Byl-li pozůstalý společným nájemcem bytu, zůstává jeho nájemcem sám. Je-li to přiměřené poměrům pozůstalého, zejména když pečuje o nezletilé nebo nezaopatřené dítě, může mu soud na jeho návrh založit právo odpovídající věcnému břemeni bydlení, a to za úplatu srovnatelnou s obvyklým nájemným a nejdéle do doby, než dítě bude schopno samo se živit. Pozůstalý manžel má také právo na slušnou výživu z pozůstalosti po dobu šesti týdnů po smrti manžela. Finanční zabezpečení pozůstalého doplňuje také vdovský důchod. Vypořádání společného jmění navíc nepřerušuje dobu mezi nabytím a prodejem nemovitosti, která se počítá pro osvobození od daně. Podrobnosti najdete v článku o dani z dědictví a prodeji zděděného.
Časté otázky
Kolik ze společného majetku patří pozůstalému manželovi?
Zpravidla polovina, protože podíly manželů jsou podle § 742 občanského zákoníku stejné. Druhá polovina patří do pozůstalosti. Zákon však umožňuje při vypořádání přihlédnout k potřebám nezaopatřených dětí, péči o rodinu a zásluhám o nabytí majetku.
Musí se společné jmění vypořádávat zvlášť u soudu?
Ne, při úmrtí manžela se vypořádává v rámci dědického řízení. Soud určí obvyklou cenu majetku ve společném jmění a schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici, případně rozhodne, co patří do pozůstalosti a co pozůstalému.
Dědí manžel i to, co patřilo jen zemřelému?
Ano. Výlučný majetek zemřelého, například to, co zdědil nebo dostal darem, je součástí pozůstalosti. Pozůstalý manžel dědí v první třídě spolu s dětmi, každý stejným dílem, pokud nic jiného nestanoví závěť.
Co když se nedohodnu s dětmi, co patří do společného jmění?
Soud ke spornému majetku v dědickém řízení nepřihlédne a spor se řeší jinde, například žalobou. U takové situace se vyplatí poradit s notářem nebo advokátem, protože od výsledku se odvíjí výše pozůstalosti.
Jak se vypořádají dluhy zemřelého manžela?
Dluh ve společném jmění se vypořádá mezi manželi, ale věřitel tím vázán není. Dědic odpovídá podle obecných pravidel, v plné výši nebo do ceny dědictví při výhradě soupisu. Dluhy převzaté jedním z manželů bez souhlasu druhého mimo běžné potřeby rodiny do společného jmění nepatří.
Může manželství upravit smlouva jinak?
Ano. Smlouva o manželském majetkovém režimu uzavřená formou veřejné listiny může společné jmění zúžit, rozšířit nebo zrušit a řešit i případ smrti. Pak se postupuje podle ní, ledaže by omezila schopnost zabezpečovat rodinu nebo práva třetích osob.
