Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru musí zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % svých zaměstnanců. Povinnost mohou splnit zaměstnáním lidí, nákupem od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce nebo odvodem do státního rozpočtu. Pro vás jako hledajícího práci to znamená, že řada firem má důvod osobu se zdravotním postižením zaměstnat.
Pravidla se v posledních letech měnila, především novelou zákona o zaměstnanosti č. 470/2024 Sb., účinnou od 1. ledna 2025, kterou úřad práce označuje jako lednovou novelu. Níže najdete, jak povinný podíl funguje, co je chráněný trh práce a jak se do toho zapojíte jako zaměstnanec. Odvod není pokuta, ale jedna z přípustných cest, jak povinnost splnit.
Co v článku najdete
Povinný podíl 4 procent
Povinnost se týká zaměstnavatelů, kteří mají více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru (§ 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti). Mají zaměstnávat osoby se zdravotním postižením v rozsahu 4 % z celkového počtu zaměstnanců. Rozhoduje průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. U agentur práce se dočasně přidělení zaměstnanci nezapočítávají.
Osobou se zdravotním postižením se rozumí invalidní člověk nebo osoba zdravotně znevýhodněná. Kdo to je, vysvětluje článek o osobách zdravotně znevýhodněných. Zaměstnanec s těžším zdravotním postižením, tedy invalidní ve třetím stupni, se do podílu započítává třikrát, ostatní jednou (§ 17 vyhlášky č. 518/2004 Sb.). Pro firmu je to důvod hledat právě lidi, kteří se hůř uplatňují.
Jak zaměstnavatel povinnost splní
Zákon nabízí čtyři cesty (§ 81 odst. 2). První je zaměstnávání v pracovním poměru. Druhá je odběr výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek zaměstnavatelům s dohodou o uznání na chráněném trhu práce, osobám samostatně výdělečně činným se zdravotním postižením bez zaměstnanců (nesmí jít o spojenou osobu) a integračním sociálním podnikům, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Třetí je odvod do státního rozpočtu a čtvrtá jejich kombinace.
Zákon sám pojem náhradní plnění nepoužívá, mluví o odebírání výrobků nebo služeb. Úřad práce ale slovo na webu používá, proto se běžně objevuje. Neznamená, že pracujete pro jinou firmu. Jde o nákup zboží či služeb od zaměstnavatele osob se zdravotním postižením, který zaměstnavateli započítá část povinného podílu.
| Údaj | Hodnota | Předpis |
|---|---|---|
| Kdo má povinnost | zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru | § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti |
| Výše podílu | 4 % zaměstnanců | § 81 odst. 1 |
| Invalidní ve 3. stupni | počítá se třikrát | § 17 vyhlášky 518/2004 |
| Způsoby plnění | zaměstnávání, odběr výrobků a služeb, odvod, kombinace | § 81 odst. 2 |
| Limit odběru od dodavatele | 14násobek průměrné mzdy na přepočteného zaměstnance | § 81 odst. 3 |
| Odvod za chybějícího zaměstnance | průměrná mzda krát koeficient 1, 2 nebo 3,5 | § 82 odst. 1 |
| Chráněný trh práce | více než 50 % osob se zdravotním postižením a dohoda s úřadem práce | § 78 |
Odvod a koeficienty
Pokud zaměstnavatel podíl nesplní, odvádí (§ 82 odst. 1) za každou chybějící osobu se zdravotním postižením částku odpovídající průměrné mzdě za první až třetí čtvrtletí roku, ve kterém povinnost vznikla, vynásobenou koeficientem. Koeficient je 1, pokud firma zaměstnává aspoň 3 % osob se zdravotním postižením, 2 při aspoň 1 % a 3,5, pokud jich zaměstnává méně než 1 %.
Podle znění platného v roce 2026 zaměstnavatel odvede odvod do 15. února následujícího roku prostřednictvím úřadu práce a do stejného data úřadu práce ohlásí, jak povinnost splnil (§ 82 odst. 2 a § 83). Od roku 2027 se plnění hlásí v jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele a výši odvodu sdělí úřad práce. Jsou to povinnosti zaměstnavatele, nikoli zaměstnance, ale vysvětlují, proč firmy o zaměstnancích se zdravotním postižením přemýšlejí.
Co je chráněný trh práce
Chráněný trh práce tvoří zaměstnavatelé, u nichž osoby se zdravotním postižením tvoří více než polovinu všech zaměstnanců a kteří mají s úřadem práce uzavřenou dohodu o uznání zaměstnavatele (§ 78). Dohoda se uzavírá na tři roky; požádá-li zaměstnavatel znovu nejpozději do tří měsíců po jejím uplynutí, uzavírá se na dobu neurčitou. Dříve se používal pojem chráněná dílna, dnes zákon mluví o chráněném trhu práce.
Zaměstnavatel musí splnit řadu podmínek. Za 12 měsíců před žádostí musel aspoň 80 % zaměstnanců se zdravotním postižením vyplácet mzdu bezhotovostně, většinu z nich zaměstnávat na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm, a nesměl s nimi uzavírat smlouvy, podle nichž by mu měli platit peníze, ani dohody o srážkách ze mzdy v rozporu s dobrými mravy. Taková zjištění jsou důvodem, proč dohodu nelze uzavřít nebo ji úřad práce vypoví.
Příspěvky zaměstnavatelům
Zaměstnavatel na chráněném trhu práce dostává příspěvek (§ 78a), který nahrazuje 75 % mzdových nákladů na zaměstnance se zdravotním postižením. U osob zdravotně znevýhodněných je omezen na 5 000 Kč měsíčně, k tomu se přidává paušál 1 000 Kč měsíčně. Vyplácí se čtvrtletně zpětně a neposkytuje se za čtvrtletí, kdy byl zaměstnanec poživatelem starobního důchodu.
Běžný zaměstnavatel může čerpat příspěvek na zřízení pracovního místa, které pak musí být tři roky obsazeno osobou se zdravotním postižením (§ 75), a příspěvek na úhradu provozních nákladů. Ten činí nejvýše 48 000 Kč ročně na osobu a nepřísluší u osoby zdravotně znevýhodněné v pracovním poměru ani na práci mimo pracoviště zaměstnavatele (§ 76). Peníze dostává firma, ne zaměstnanec, ale ovlivňují ochotu místo vytvořit.
Co to znamená pro zaměstnance
Státní příspěvky firmám jdou na účet zaměstnavatele a vaše mzda z nich přímo nevzniká, řídí se pracovní smlouvou a mzdovými předpisy jako u ostatních zaměstnanců. Zákon ukládá zaměstnavatelům přizpůsobovat pracovní místa a podmínky pro osoby se zdravotním postižením a vyhrazovat jim místa.
Aby zaměstnavatel mohl status započítat nebo čerpat příspěvek, potřebuje doložit posudek, potvrzení nebo rozhodnutí. Zákon vám nestanoví povinnost status sdělit, rozhodněte se podle toho, jak moc se vám výhody hodí. Na jiných pravidlech, například o ochraně zaměstnanců v nemoci, se nic nemění, viz dlouhodobá nemoc krok za krokem.
Jak hledat práci přes úřad práce
Kdo využívá služby úřadu práce, sdělí, že je osobou se zdravotním postižením, a doloží zdravotní omezení posudkem registrujícího lékaře. Úřad vede evidenci osob se zdravotním postižením, kterým poskytuje služby, a při žádosti o pracovní rehabilitaci může nařídit vyšetření u smluvního lékaře. Zaměstnavatelé mohou po úřadu práce požadovat pomoc s vyhrazením a vytvořením míst pro tyto osoby.
Vstup do evidence uchazečů má svá pravidla (§ 25 zákona o zaměstnanosti). Během pracovní neschopnosti se uchazečem stát nelze a invalidní ve třetím stupni jím být nemůže, s výjimkou osoby schopné výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Krátkodobé zaměstnání zprostředkované úřadem do tří měsíců, které odpovídá zdravotnímu stavu, vedení v evidenci nebrání. Pomoci vám může pracovní rehabilitace. Co dělat, když skončí nemocenské a zdraví se nezlepší, popisuje text o vyčerpané nemocenské.
Kde se můžete uplatnit
Pro hledání práce je dobré znát, jaké typy zaměstnavatelů s osobami se zdravotním postižením počítají. Nejde jen o chráněný trh: i běžná firma vás může započítat do povinného podílu a získat příspěvek. Kdo chce podnikat, může jako osoba se zdravotním postižením dostat příspěvek na zřízení místa pro samostatnou činnost. Pracovní schopnost se po nemoci často vrací postupně, proto se vyplatí hledat práci, kterou zvládnete i v horších dnech, třeba s kratším úvazkem.
| Možnost | Co to znamená | Předpis |
|---|---|---|
| běžný zaměstnavatel | započte vás do 4 %, může dostat příspěvek na místo nebo provozní náklady | § 75, 76 a 81 |
| zaměstnavatel na chráněném trhu práce | více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením, státní příspěvek na mzdy | § 78 až 78e |
| integrační sociální podnik | zaměstnává osoby se zdravotním postižením, odběr jeho výrobků se započítává do podílu | § 81 odst. 2 písm. b) |
| samostatná výdělečná činnost | příspěvek na zřízení místa i pro OSVČ se zdravotním postižením | § 75 odst. 9 |
Práce a invalidní důchod
Obava, že práce na chráněném trhu ohrozí invalidní důchod, většinou nemá oporu. Podle ČSSZ nezaniká výdělečnou činností automaticky nárok na důchod ani jeho výplata. Výdělek může ale ovlivnit kontrolní posouzení stavu, proto je dobré o práci mluvit s lékařem. Podrobnosti rozebírá článek o práci při invalidním důchodu, obecný přehled pak invalidní důchod, nárok a žádost.
Zaměstnání s přizpůsobenými podmínkami může stabilizovat rozpočet. Jak výdělek, nemocenské, důchod a další dávky spolu souvisejí, shrnuje rozpočet při invaliditě a dlouhé nemoci.
Časté otázky
Musí mít každá firma 4 % zaměstnanců se zdravotním postižením?
Ne. Povinnost mají jen zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru. Mohou ji splnit zaměstnáním, odběrem výrobků a služeb od vybraných dodavatelů, odvodem do státního rozpočtu nebo kombinací.
Je odvod pokuta?
Ne. Odvod je zákonná možnost, jak povinný podíl nahradit. Jeho výše závisí na tom, jak velkou část povinnosti firma plní.
Co je chráněná dílna?
Starší označení dnes zákon nepoužívá. Platí pojem chráněný trh práce a dohoda o uznání zaměstnavatele. Jde o firmy, kde pracují z více než poloviny osoby se zdravotním postižením.
Dostane příspěvek zaměstnanec?
Obvykle ne. Příspěvky na mzdové a provozní náklady dostává zaměstnavatel. Zaměstnanec má nárok na mzdu podle smlouvy a zákona a případně na služby pracovní rehabilitace.
Mohu na chráněném trhu pracovat s invalidním důchodem?
Ano. Zákon limit výdělku invalidního důchodce nestanoví a podle ČSSZ výdělečnou činností nárok na důchod automaticky nezaniká. Dopad na kontrolní posouzení je ale otázka pro lékaře a územní správu sociálního zabezpečení.
Jak se bránit, když mi zaměstnavatel strhává peníze za nesmyslné služby?
Dohody o srážkách ze mzdy v rozporu s dobrými mravy jsou důvodem, proč úřad práce nesmí dohodu o uznání zaměstnavatele uzavřít, a pokud už uzavřena je, musí ji vypovědět (§ 78 odst. 6). Obraťte se na úřad práce nebo na bezplatnou sociální poradnu, kde vám pomohou posoudit konkrétní smlouvy.
