Osoba zdravotně znevýhodněná je člověk, který může soustavně pracovat, ale kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu má podstatně omezené pracovní možnosti. Status se nepřiznává invalidním lidem a nedává nárok na žádnou dávku. Přináší ale ochranu na trhu práce, přístup k pracovní rehabilitaci a pro zaměstnavatele výhody při zaměstnání takového člověka.
Kategorie je v zákoně o zaměstnanosti (§ 67 odst. 2 písm. c) a odst. 3) a zůstává beze změny i ve znění platném od 1. ledna 2027. Starší tvrzení, že byla zrušena, se týkají let 2012 až 2014, od roku 2015 status opět existuje. Status přiznává územní správa sociálního zabezpečení na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu.
Co v článku najdete
Kdo je osoba zdravotně znevýhodněná
Zákon (§ 67 odst. 3 zákona o zaměstnanosti) definuje zdravotně znevýhodněnou osobu jako člověka, který má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost. Zároveň jsou však jeho možnosti být nebo zůstat pracovně začleněn, vykonávat dosavadní povolání, využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat podstatně omezeny z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Zákon nevyjmenovává diagnózy; posuzuje se, jak konkrétní onemocnění omezuje práci.
Hranici vůči invaliditě určuje pokles pracovní schopnosti. Kdo ji má sníženou nejméně o 35 %, je invalidní (§ 39 zákona o důchodovém pojištění) a osobou zdravotně znevýhodněnou být nemůže, i když třeba dál pracuje. Status je tedy pro ty, u nichž pokles nedosahuje invalidity, ale uplatnění na trhu práce je přesto podstatně omezené.
Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav
Pro účely zákona o zaměstnanosti jde o stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění (§ 67 odst. 4). Hranice jednoho roku je stejná jako u invalidity; rozdíl je v tom, jak moc stav snižuje pracovní schopnost. Podmínky invalidního důchodu shrnuje přehled nároku na invalidní důchod.
Samotná délka léčby nestačí. Posuzuje se, jak zdravotní stav mění vaše možnosti na trhu práce. Proto je vhodné ošetřujícímu lékaři a později lékaři Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) popsat konkrétně, co v práci nezvládáte, co je pro vás zátěž a které úpravy by vám pomohly. Obecný popis diagnózy bez dopadu na zaměstnání je pro posouzení málo.
Tři skupiny osob se zdravotním postižením
Osoby zdravotně znevýhodněné jsou jednou ze tří skupin osob se zdravotním postižením (§ 67 odst. 2). Zbývající dvě tvoří invalidní ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením) a invalidní v prvním nebo druhém stupni. Kdo je invalidní, osobou zdravotně znevýhodněnou být nemůže. Jak se stupně invalidity určují, popisuje článek o stupních a poklesu pracovní schopnosti.
| Skupina | Kdo to je | Doklad | Započtení do povinného podílu |
|---|---|---|---|
| Osoba s těžším zdravotním postižením | invalidní ve 3. stupni | posudek nebo potvrzení orgánu sociálního zabezpečení | počítá se třikrát |
| Invalidní v 1. nebo 2. stupni | invalidní v 1. nebo 2. stupni; za osobu se zdravotním postižením se považuje i 12 měsíců po odnětí invalidity | posudek nebo potvrzení | počítá se jednou |
| Osoba zdravotně znevýhodněná | není invalidní, pracovat může, ale má podstatně omezené uplatnění | rozhodnutí nebo potvrzení územní správy | počítá se jednou |
Jak o status požádat
Řízení se zahajuje písemnou žádostí (§ 55 zákona č. 582/1991 Sb.). Podle ČSSZ ji může podat občan starší 15 let po ukončení povinné školní docházky, i cizinec, který v České republice pracuje, případně zmocněnec. Žádost podáte osobně, poštou nebo datovou schránkou u územní správy sociálního zabezpečení (okresní pracoviště ČSSZ, dříve OSSZ) podle trvalého pobytu. Vzor je na ePortálu České správy sociálního zabezpečení a v žádosti uvedete ošetřujícího lékaře.
Řízení nelze zahájit, pokud jste již uznán invalidním nebo probíhá řízení o invalidním důchodu. Když o invalidní důchod požádáte během řízení o status, řízení o statusu se přeruší a pokračuje, jen pokud posudek invaliditu neuzná. Pokud jste o status předtím nežádali, po zamítnutí invalidity se nepřizná sám: je třeba podat samostatnou žádost.
Postup krok za krokem
| Krok | Kde a kdo | Lhůta |
|---|---|---|
| písemná žádost | územní správa sociálního zabezpečení podle trvalého pobytu | bez lhůty |
| vyšetření a dotazník | ošetřující lékař | ČSSZ doporučuje do 8 dnů od výzvy |
| posudek | Institut posuzování zdravotního stavu | 45 dnů, při závažných důvodech o 30 dnů déle (§ 16a) |
| rozhodnutí | územní správa | 30 dnů plus doba na posudek |
| odvolání | podání u územní správy, rozhoduje ČSSZ | 15 dnů od doručení |
| obnovení | nová žádost | asi 4 měsíce před koncem platnosti |
Jak se na posouzení připravit
Lékař IPZS vychází hlavně z lékařských zpráv, proto si před žádostí vyžádejte od ošetřujícího lékaře aktuální zprávu a od specialistů výsledky vyšetření. Pomůže popis běžného pracovního dne: jaké úkony zvládáte, co vás vyčerpává, kolik pauz potřebujete a kde se zdravotní stav projevuje při práci. Konkrétní příklady mají větší váhu než obecná tvrzení.
Zvažte také, zda je pro vás status správnou cestou. Pokud zdravotní stav snižuje pracovní schopnost natolik, že by mohlo jít o invaliditu, má přednost řízení o invalidním důchodu. Zdravotní stav se navíc může vyvíjet, a pokud se zhorší, vaše situace se posoudí jinak. Ve složitějších případech se obraťte na územní správu sociálního zabezpečení nebo bezplatnou sociální poradnu.
Jak dlouho status platí
Status vzniká právní mocí rozhodnutí a platí do dne uvedeného v posudku nebo rozhodnutí. Podle praxe ČSSZ je to zpravidla tři až pět let, může být ale určen i na dobu neurčitou. Nejde o zákonnou lhůtu, spíše o zvyklost, proto se řiďte datem na vašem rozhodnutí.
Automaticky se status neobnovuje a zpětně se o něm rozhodnout nedá. O pokračování je proto potřeba požádat asi čtyři měsíce předem, aby nevznikla mezera. Dojde-li ke zlepšení zdraví, může se řízení o odnětí statusu zahájit na žádost nebo z moci úřední. Proti rozhodnutí můžete podat odvolání do 15 dnů, o němž rozhoduje ČSSZ. Proti samotnému posudku se odvolat nelze, napadá se až rozhodnutí.
Co status přináší v zaměstnání
Nejdůležitější je, co status neznamená: žádnou dávku ani příspěvek. ČSSZ to výslovně uvádí. Výhody jsou nepřímé. Zákon osobám se zdravotním postižením přiznává zvýšenou ochranu na trhu práce a právo na pracovní rehabilitaci na úřadu práce, tedy na poradenství, přípravu k práci a rekvalifikaci hrazenou úřadem.
Zaměstnavatel, který vás zaměstná, si vás může započítat do povinného podílu zaměstnanců se zdravotním postižením a může požádat o státní příspěvky. Zaměstnavatel na chráněném trhu práce dostává příspěvek ve výši 75 % mzdových nákladů, u osoby zdravotně znevýhodněné nejvýše 5 000 Kč měsíčně plus paušál 1 000 Kč (§ 78a). Příspěvek na provozní náklady se u těchto osob v pracovním poměru neposkytuje (§ 76 odst. 3). Na volném trhu může zaměstnavatel získat příspěvek na zřízení pracovního místa, které pak musí být 3 roky obsazeno osobou se zdravotním postižením (§ 75). Podrobnosti najdete v textu o chráněném trhu práce a povinném podílu.
Povinnosti zaměstnavatele a vaše postavení
Zaměstnavatel má podle § 80 zákona o zaměstnanosti rozšiřovat možnosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením, přizpůsobovat pracovní místa a podmínky, vyhrazovat místa a spolupracovat s úřadem práce při pracovní rehabilitaci. Úpravy řeší ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb a vede evidenci zaměstnaných osob se zdravotním postižením. Konkrétní nárok na určitou úpravu, například zkrácení směny, ale z kategorie sama automaticky nevzniká.
Zákon vám nestanoví povinnost sdělit status zaměstnavateli. Aby ho ale mohl započítat do podílu nebo čerpat příspěvek, musí ho doložit, takže to dává smysl, pokud se vám výhody pro zaměstnavatele hodí při vyjednávání o místě. Kdo využívá služby úřadu práce, musí sdělit, že je osobou se zdravotním postižením, a doložit omezení posudkem registrujícího lékaře (§ 21 odst. 1).
Souvislost s nemocí, invaliditou a průkazem
Pro člověka po dlouhé nemoci je status jednou z cest po vyčerpání nemocenské. Možnosti vysvětluje článek o vyčerpané nemocenské a o podpůrčí době 380 dnů. Pokud je zdravotní stav dlouhodobě nepříznivý, ale nedosahuje invalidity, je status vhodnou alternativou.
Nezaměňujte ho s průkazem osoby se zdravotním postižením (TP, ZTP, ZTP/P). Ten se posuzuje podle jiných hledisek a poskytuje jiné výhody, viz průkaz ZTP a jeho výhody. Ani průkaz nezakládá status osoby zdravotně znevýhodněné a naopak. Širší přehled kroků při dlouhé nemoci najdete v pilířovém textu dlouhodobá nemoc krok za krokem.
Časté otázky
Je osoba zdravotně znevýhodněná totéž co invalidní?
Ne. Invalidní člověk má pracovní schopnost dlouhodobě sníženou nejméně o 35 % a může mít nárok na invalidní důchod. Osoba zdravotně znevýhodněná není invalidní, soustavně pracovat může a status je spojen jen s ochranou na trhu práce.
Dostanu se statusem nějaké peníze?
Ne. Status nezakládá žádný nárok na dávku nebo příspěvek. Peníze mohou dostat zaměstnavatelé, kteří vás zaměstnají, nebo vám úřad práce proplatí náklady spojené s pracovní rehabilitací.
Může o status žádat i invalidní?
Ne. Invalidní člověk patří do jiné skupiny osob se zdravotním postižením a status zdravotně znevýhodněné osoby mu nelze přiznat. Řízení o statusu se navíc nezahájí, pokud byla invalidita uznána nebo probíhá řízení o invalidním důchodu.
Platí status navždy?
Ne. Platí do data v rozhodnutí, podle praxe ČSSZ zpravidla tři až pět let, a neobnovuje se automaticky. O pokračování je dobré žádat asi čtyři měsíce před koncem platnosti.
Co když mi status zamítnou?
Podejte odvolání do 15 dnů u územní správy sociálního zabezpečení, rozhoduje ČSSZ. Odvolat se nelze proti posudku, jen proti rozhodnutí. Obdobné je to u invalidního důchodu, viz námitky proti rozhodnutí o invalidním důchodu.
Musím status oznámit zaměstnavateli?
Zákon to zaměstnanci neukládá. Pokud ho chcete využít, třeba kvůli přizpůsobení práce, zaměstnavatel ho potřebuje doložit. Rozhodnutí je na vás.
