Výživné pro rodiče: kdy musí děti přispívat a kolik

Děti mají vyživovací povinnost vůči rodičům, kteří se neuživí sami. Kdy vzniká, jak soud určuje slušnou výživu a co se počítá do superdávky.

Děti mají podle občanského zákoníku povinnost zajistit rodičům slušnou výživu, pokud se rodiče nejsou schopni sami živit. Výživné pro rodiče ale nevzniká automaticky: dohodnout se lze dobrovolně, jinak o něm rozhoduje soud na žalobu rodiče. Výši zákon neurčuje číslem ani procentem, soud ji stanoví podle poměrů rodiče a potomka.

Povinnost se týká jen situace, kdy příjem rodiče nestačí a rodina nemá jiné řešení. Výživné pro rodiče nelze přiznat zpětně, jen ode dne zahájení soudního řízení. Dále najdete, kdo komu a v jakém pořadí platí, co soud zohledňuje a jak výživné ovlivní sociální dávky.

Co v článku najdete

Kdo komu platí výživné

Občanský zákoník stanoví, že předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Rodiče tedy vyživují děti a děti, pokud je to nutné, vyživují rodiče. Vzdálenější příbuzní, například vnoučata, mají povinnost, jen když ji nemohou plnit bližší příbuzní. Mimo vztah rodičů a dětí navíc platí, že povinnost potomků předchází povinnosti předků; kdyby tedy připadali v úvahu vnuci i vlastní rodiče seniora, mají přednost vnuci.

Přednost má ale také manželství. Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost, která zajišťuje oběma zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň, a tato povinnost předchází povinnosti dětí i rodičů. Žije-li tedy senior s manželem, nejprve se posuzují jeho možnosti. Teprve když nestačí, přichází na řadu děti.

Pořadí vyživovací povinnosti vůči seniorovi
PořadíKdoPoznámka
1manžel seniorapovinnost předchází povinnosti dětí
2děti seniorazajistí rodiči slušnou výživu
3vnuci a další vzdálenější potomcijen když povinnost nemohou plnit bližší příbuzní

Pro širší souvislosti, které možnosti mají děti při péči o stárnoucího rodiče, slouží souhrn kroků, které rodina při péči o rodiče může udělat.

Kdy vzniká nárok

Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Nestačí tedy, že je důchod nízký nebo že rodič žije skromně. Soud při posuzování přihlíží k majetkovým poměrům rodiče, tedy i k tomu, zda nemá jiný příjem nebo majetek, který by mohl použít. Rodič by proto měl počítat s tím, že bude muset své poměry doložit.

Nárok vzniká jen u člověka, který se skutečně neuživí. Přicházejí v úvahu zdravotní důvody, výpadek příjmu nebo vysoké náklady na péči. Pokud rodič stojí před takovým výdajem, zvažte nejprve dávky a služby popsané v článku o výdajích rodiny na péči o starší rodiče a o příspěvku na péči.

Pozor na rozdíl mezi výživným a pomocí z vlastní vůle. Děti rodičům mohou pomáhat dobrovolně, bez soudu, a mnoho rodin to tak řeší. Zákonná povinnost se uplatní, až když rodina dobrovolné řešení nenajde nebo se o něm neshodne.

Jak soud určuje slušnou výživu

Zákon pojem slušné výživy nevymezuje číslem. Rozhodujícím kritériem jsou odůvodněné potřeby rodiče a jeho majetkové poměry a také schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Soud posuzuje, kolik rodič potřebuje na bydlení, stravu, léky a péči a kolik z toho dokáže uhradit sám. Zbytek posuzuje vzhledem k možnostem dítěte.

Zákon výslovně zohledňuje také to, zda dítě o rodiče osobně pečuje a v jaké míře. Osobní péče tedy má svou váhu a může snížit částku, kterou by dítě jinak platilo. Přihlédnout lze i k péči o rodinnou domácnost a k tomu, zda se povinný nevzdal výhodnějšího zaměstnání nebo majetkového prospěchu.

Žádné tabulky ani procenta, podle kterých by se částka dala odhadnout, neexistují. U výživného na děti platí zvláštní fikce příjmu, ale na výživné rodičům se nevztahuje. Každý případ proto posuzuje soud individuálně a částky se mohou výrazně lišit.

Více sourozenců a model rodiny

Má-li rodič několik dětí, platí každé podle poměru svých majetkových poměrů, schopností a možností k ostatním. Soud nerozdělí povinnost rovným dílem, ale podle toho, kdo kolik zvládne. Dítě, které se o rodiče stará osobně, může být zatíženo méně.

Modelový příklad, vymyšlený jen pro ilustraci: paní Marie, 82 let, má důchod, který nestačí na nutné potřeby. Má dva syny. Petr žije v jiném městě, má vysoký příjem a o matku se nestará. Jan bydlí poblíž, pracuje na menší úvazek a denně matce vaří a nakupuje. Soud stanoví každému podíl podle jeho poměrů a Janovu osobní péči zohlední. Konkrétní částky zákon nestanoví, proto je model záměrně neuvádí.

V praxi je lepší pokusit se o dohodu, než dojde k žalobě. Dohoda mezi sourozenci a rodičem je možná a zákon ji připouští. Rodina si ji může rozepsat písemně, aby se předešlo pozdějším sporům o to, kdo co platí.

Písemná dohoda by měla obsahovat jména rodiče a všech dětí, výši příspěvku každého z nich, den splatnosti, způsob placení, například na účet rodiče, a dobu, na kterou se uzavírá. Vyplatí se domluvit i to, kdy se dohoda přehodnotí, třeba při nástupu rodiče do domova pro seniory nebo při změně příjmů některého ze sourozenců. Pokud rodič pobírá dávky, proberte dohodu předem s úřadem práce, aby bylo jasné, jak se příspěvky projeví.

Kdy a od kdy se výživné platí

Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. Rodič tedy nemůže požadovat výživné za měsíce, kdy žaloba ještě nebyla podána. Zpětně za tři roky lze výživné přiznat jen u dětí, nikoli u rodičů. Kdo s podáním žaloby otálí, o výživné za tuto dobu přichází.

Výživné se platí v pravidelných dávkách, splatných měsíc dopředu, pokud soud nerozhodl nebo se strany nedohodly jinak; dohodou lze tedy upravit i to, kdy a jak se bude platit. Při prodlení lze požadovat úrok z prodlení.

Soudní řízení a poplatky

Výživné mezi zletilými, tedy mezi dítětem a rodičem, se neprojednává ve zvláštním řízení o nezletilých. Jde o spor, který soud projednává na žalobu rodiče. Příslušný je okresní soud, v jehož obvodu má žalovaný, tedy dítě, bydliště. Žalovaných dětí může být několik najednou.

Řízení o vyživovací povinnosti dětí vůči rodičům je osvobozeno od soudního poplatku. Zákon o soudních poplatcích sice zná poplatek za výživné, ale na tato řízení se nevztahuje. Rodič tedy na žalobu nepotřebuje peníze předem. Přesto je vhodné počítat s tím, že může být užitečná právní pomoc.

K žalobě se hodí doložit, jaký má rodič příjem (rozhodnutí o důchodu, výpisy z účtu), jaké má pravidelné výdaje na bydlení, léky a péči a jaký majetek vlastní. O dětech stačí uvést, co o jejich poměrech víte, jejich příjmy a možnosti soud v řízení zjišťuje. Pokud jedno z dětí o rodiče osobně pečuje, popište rozsah péče, protože ji soud zohlední.

Pokud rodič sám jednat nemůže, žalobu za něj podává zástupce, například opatrovník. Zda je žaloba na výživné záležitostí, kterou smí podat i zástupce v rozsahu obvyklých záležitostí, není jasné, proto se v takovém případě poraďte s advokátem nebo sociálním pracovníkem obce.

Výživné a sociální dávky

Výživné přiznané soudem se do příjmu pro superdávku počítá, pokud ho neplatí člen stejné domácnosti. Pro rodiče, který dávku pobírá, to znamená, že vyšší výživné může dávku snížit. Rozhodný příjem se počítá jako průměr příjmů domácnosti za tři kalendářní měsíce před měsícem podání žádosti. Více v článcích o tom, kdo má na superdávku nárok, a o vlivu majetku a úspor na superdávku.

Dobrovolné příspěvky dětí bez soudního rozhodnutí zákon mezi započitatelnými příjmy výslovně neuvádí, jak k nim úřad práce přistupuje, si ale ověřte na kontaktním pracovišti.

Rodina by měla zvážit, zda je lepší výživné, nebo pomoc dávkami a službami, protože dávky se řeší u úřadu práce a výživné u soudu a obě cesty jsou na sobě částečně závislé. Pokud rodiči peníze nestačí, existuje i mimořádná okamžitá pomoc, která řeší tíživou situaci rychle.

Časté otázky

Musí dítě platit výživné rodičům?

Ano, pokud rodič není schopen se sám živit a dítě má schopnosti a možnosti ho podpořit. Děti jsou povinny zajistit rodičům slušnou výživu. Nejprve ale zákon řeší povinnost manžela, a pokud je více dětí, každé platí podle svých poměrů.

Kolik činí výživné pro rodiče?

Zákon částku ani procento nestanoví. Soud rozhoduje podle potřeb rodiče, jeho majetku a podle schopností a majetkových poměrů dítěte. Zohlední i osobní péči, kterou dítě rodiči poskytuje.

Dá se výživné požadovat zpětně?

Nedá. Výživné pro rodiče lze přiznat jen od zahájení soudního řízení. Zpětně za tři roky ho zákon umožňuje jen u výživného pro děti.

Platí se za řízení soudní poplatek?

Ne. Řízení o vyživovací povinnosti dětí vůči rodičům je osvobozeno od soudního poplatku. Právní pomoc si ale rodina může najít i tak.

Počítá se výživné do superdávky?

Výživné přiznané soudem ano, pokud ho neplatí člen stejné domácnosti. U dobrovolných příspěvků bez soudního rozhodnutí se informujte u úřadu práce.

Může se výživné dohodnout bez soudu?

Ano. Zákon dohodu připouští. Rodina se může dohodnout na výši i způsobu plnění, aby se vyhnula žalobě.

Zdroje