Nesezdaní partneři nemají společné jmění manželů, a proto jim ze zákona nevzniká podíl na majetku toho druhého, ani když spolu žijí dvacet let. Co si koupí společně, mají v podílovém spoluvlastnictví, co si pořídí každý sám, patří jen jemu. Pro dědění, bydlení a výživu platí také jiná, slabší pravidla než pro manžele, a proto je dobré jednat předem.
Níže najdete přehled, v čem se druh a družka liší od manželů, kdy mohou dědit, jak se chrání bydlení, co platí o výživném a jak se do tohoto obrazu vejde partnerství od roku 2025. Jde o obecný přehled, ne o radu pro konkrétní situaci; u dědictví a nemovitostí se vyplatí konzultace s notářem.
Co v článku najdete
Proč nesezdaní nemají společné jmění
Společné jmění vzniká podle § 708 a 709 občanského zákoníku manželům a týká se toho, co nabyli za trvání manželství. Z textu zákona plyne, že na druha a družku se tato pravidla nevztahují. Mzda, úspory ani auto tak nepatří oběma jen proto, že spolu žijí v jedné domácnosti.
Praktický důsledek je dvojí. Příznivý: dluhy druha se nestávají dluhem družky, každý odpovídá za své. Nepříznivý: kdo léta pečoval o domácnost a nemá vlastní příjem, nemá při rozchodu nárok na polovinu majetku, jak by jej měl po rozvodu při vypořádání společného jmění. Chcete-li podobnou ochranu, musíte ji sjednat sami.
Společný majetek: podílové spoluvlastnictví
Kdo koupí věc společně, stává se spoluvlastníkem (§ 1115). Velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, tedy z kupní smlouvy; není-li uvedena, má se za to, že podíly jsou stejné (§ 1122). Každý je plným vlastníkem svého podílu a může s ním nakládat (§ 1121). Nikdo také nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a může žádat jeho zrušení (§ 1140).
Zapište proto do smlouvy skutečné podíly, například 70 : 30, pokud jeden vložil víc. U společného účtu se podle § 2663 má za to, že podíly na penězích jsou stejné, ale jde jen o vyvratitelnou domněnku. U společného dluhu se také předpokládá stejný podíl spoludlužníků (§ 1875); vůči věřiteli ale může být každý zavázán za celé plnění, jak vysvětluje text o spoludlužníkovi a ručiteli.
Bydlení: nájem, vlastnictví a domácí násilí
Pravidla o právu bydlení a společném nájmu v § 744 až 750 platí jen pro manžele, jak ukazuje článek o bydlení manželů. Nesezdaní jsou chráněni jen tím, co si smluvně zajistí: spolehlivé je, když nájemní smlouvu uzavřou oba (§ 2270 a 2271), nebo když je byt ve spoluvlastnictví obou.
Zemře-li nájemce a nejde o společný nájem, přejde nájem na člena jeho domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti a nemá vlastní byt. U druha a družky jen se souhlasem pronajímatele a nájem po přechodu skončí nejpozději za dva roky, což neplatí u osoby, která ke dni přechodu dosáhla 70 let (§ 2279). Kdo v nájmu pokračovat nechce, může to pronajímateli písemně oznámit do jednoho měsíce od smrti nájemce. Ochranu před domácím násilím v bytě upravují § 751 až 753, které se podle § 3021 odst. 3 použijí obdobně i u jiných osob žijících společně.
Dědění druha a družky
V první dědické třídě dědí děti a manžel (§ 1635), druh a družka do ní nepatří. Druhou třídu tvoří manžel, rodiče a podle § 1636 také ti, kdo žili se zůstavitelem nejméně rok před jeho smrtí ve společné domácnosti a z toho důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni na jeho výživu. Dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu. Ve třetí třídě pak spolu se sourozenci stejné spolužijící osoby (§ 1637).
To má podstatný důsledek: má-li zůstavitel děti, druh ani družka ze zákona nedědí nic. Pokud zůstavitel nemá potomky, záleží na tom, zda jsou splněny podmínky roku, společné domácnosti a péče nebo odkázanosti na výživu. Obecný přehled tříd najdete v článku o tom, kdo dědí ze zákona.
Závěť jako řešení
Spolehlivou cestou je závěť, v níž zůstavitel určí druha nebo družku dědicem nebo odkazem. Musí ale počítat s právy dětí, protože povinný díl zletilých dětí je čtvrtina a nezletilých tři čtvrtiny jejich zákonného podílu (§ 1643); podrobně vysvětluje povinný díl a neopomenutelný dědic. Pozůstalý manžel má navíc nároky, které druh nemá: nabývá movité věci tvořící základní vybavení rodinné domácnosti, i když není dědicem (§ 1667), a za zákonných podmínek má právo na nutné zaopatření (§ 1666 odst. 2). Družka, která čeká zůstavitelovo dítě, má podle § 1666 odst. 1 aspoň právo na slušnou výživu z pozůstalosti až do konce šestého týdne po porodu. Za života lze majetek i darovat, viz darování za života nebo dědictví.
Výživné mezi nesezdanými
Mezi druhy ze zákona vyživovací povinnost není. Povinnost vzájemné výživy mají podle § 697 jen manželé a podle § 910 příbuzní v přímé řadě. Po rozchodu proto nelze po druhovi požadovat výživné pro sebe, ani když jste spolu léta žili a jeden z vás pečoval o domácnost.
Výjimkou je neprovdaná matka dítěte. Podle § 920 jí otec poskytne výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje na náklady těhotenství a porodu. Podle § 922 odst. 2 lze tuto výživu přiznat i zpětně, nejdéle dva roky ode dne porodu; v řízení je matka osvobozena od soudního poplatku. Výživné na dítě se pak řídí obecnými pravidly, viz výživné na dítě, a platí bez ohledu na to, zda se rodiče vzali.
Smlouvy mezi druhy
Zvláštní smlouvu o spolužití občanský zákoník nezná. Druhové si ale mohou ujednat jednotlivé věci běžnými smlouvami: kupní smlouvou s určením podílů, dohodou o správě společné věci, smlouvou o zápůjčce, darovací smlouvou nebo závětí. Dobře sepsaný dokument ušetří spory zejména při rozchodu nebo úmrtí.
Pro společné finance jsou užitečné dva zvyky: vést oddělený přehled, kdo co do společného vložil, a při společném účtu uvést, komu peníze patří. Nastavení účtu popisuje text o disponentovi k účtu. Rodině s dětmi z předchozích vztahů se věnuje článek o patchworkové rodině.
Partnerství stejnopohlavních párů
Od 1. ledna 2025 se partnerství dvou lidí stejného pohlaví uzavírá podle občanského zákoníku, a to stejným způsobem jako manželství. Podle § 655 odst. 2 se na partnerství a na práva a povinnosti partnerů obdobně vztahují ustanovení o manželství, právech a povinnostech manželů, vdovách a vdovcích, nestanoví-li zákon jinak. Výjimky, které zákon výslovně stanoví, se týkají určování rodičovství a osvojení, pro majetek žádnou výjimku neobsahuje. Z toho plyne, že partneři mají obdobně jako manželé společné jmění, právo bydlení a společný nájem, vzájemnou vyživovací povinnost i postavení pozůstalého při dědění. U konkrétního majetku si výklad přesto ověřte u notáře.
Jinak je to u registrovaného partnerství uzavřeného před 1. lednem 2025. Zákon o registrovaném partnerství společné jmění neupravuje, partnerům dává jen vzájemnou vyživovací povinnost a právo zastupovat se v běžných věcech. Podle § 3020 odst. 1 OZ se na ně vztahují jen ustanovení částí první, třetí a čtvrté zákoníku o manželech, například o dědění nebo nájmu, nikoli rodinněprávní část, kam společné jmění patří. Registrovaní partneři tedy společné jmění nemají. Podle čl. XI zákona č. 123/2024 Sb. ale mohou uzavřít partnerství podle občanského zákoníku; registrované partnerství tím zaniká. Nové registrované partnerství od roku 2025 vzniknout nemůže.
Rozdíly shrnuje tabulka.
| Oblast | Manželé | Nesezdaní (druh, družka) |
|---|---|---|
| společný majetek | společné jmění ze zákona (§ 709) | podílové spoluvlastnictví věcí koupených společně (§ 1115, 1122) |
| dluhy | dluhy za manželství zpravidla ve společném jmění (§ 710) | každý své, společně jen spoludlužníci |
| bydlení | právo bydlení, společný nájem, souhlas s prodejem (§ 744 až 749) | jen to, co si sjednají |
| dědění ze zákona | první třída s dětmi (§ 1635) | až druhá nebo třetí třída, rok společné domácnosti a péče či výživa (§ 1636, 1637) |
| nájem po smrti | pozůstalý manžel zůstává nájemcem (§ 766) | přechod jen se souhlasem pronajímatele, nejdéle dva roky (§ 2279) |
| výživné mezi partnery | ano (§ 697) | ne; výjimka: neprovdaná matka dva roky od porodu (§ 920) |
Časté otázky
Mají nesezdaní partneři společné jmění?
Ne. Společné jmění vzniká manželům podle § 708 a 709. Druh a družka mají to, co si koupili společně, v podílovém spoluvlastnictví, a to, co koupil jeden z nich, patří jemu.
Dědí druh nebo družka po zemřelém partnerovi?
Ze zákona jen ve druhé nebo třetí dědické třídě a jen když splňují podmínky § 1636 a 1637: rok společné domácnosti a péče o ni nebo odkázanost na výživu. Má-li zůstavitel děti, ze zákona nedědí. Řešením je závěť.
Přejde nájem bytu na družku po smrti nájemce?
Může, ale u druha a družky jen se souhlasem pronajímatele. Nájem po přechodu skončí nejpozději za dva roky, pokud osoba nedosáhla 70 let. Jistější je společná nájemní smlouva.
Mám nárok na výživné po rozchodu s druhem?
Mezi druhy ze zákona vyživovací povinnost není. Výjimkou je neprovdaná matka dítěte, které otec poskytne výživu po dobu dvou let od narození a přispěje na náklady těhotenství a porodu.
Platí pro stejnopohlavní páry totéž co pro manžele?
Od 1. 1. 2025 se na partnerství podle občanského zákoníku vztahují ustanovení o manželství obdobně, nestanoví-li zákon jinak, včetně pravidel o majetku. Registrovaní partneři z doby před tímto datem společné jmění nemají; mohou ale uzavřít partnerství podle občanského zákoníku.
Jak si ochránit majetek, když nechceme do manželství?
Sepište kupní smlouvu s určením podílů, dohody o správě společné věci a závěť. Veďte si přehled, kdo kolik vložil. U nemovitosti je vhodná konzultace s notářem nebo advokátem.
