Dlouhodobé ošetřovné je dávka pro zaměstnance nebo OSVČ, kteří po propuštění blízkého z nemocnice pečují o něj doma. Vyplácí se nejvýše 90 kalendářních dnů. Činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, v roce 2026 nejvýše 1 617 Kč denně.
Podmínkou je, že byl blízký hospitalizován aspoň čtyři kalendářní dny po sobě a bude potřebovat péči doma alespoň třicet dnů. Kdo má dlouhodobé ošetřovné, může se s dalším pečujícím střídat, takže se péče dá rozložit. Níže najdete podmínky, postup a modelový výpočet.
Co v článku najdete
Kdo je ošetřovaná osoba
Dávka se vztahuje na člověka, který byl hospitalizován s poskytnutím léčebné péče aspoň čtyři kalendářní dny po sobě. Počítá se den přijetí i den propuštění, takže čtyři dny stačí už při pobytu od úterý do pátku. Starší tvrzení, že je nutná hospitalizace sedm dní, je zastaralé. Nestačí ale krátký pobyt jen kvůli zákroku, který nejde provést ambulantně.
Druhou podmínkou je předpoklad, že po propuštění bude člověk potřebovat péči doma alespoň třicet dnů. Posuzuje to ošetřující lékař lůžkového zařízení. Bez hospitalizace lze dávku získat u nevyléčitelného stavu s paliativní péčí.
Dlouhodobé ošetřovné je dávka na přechodné období po propuštění, ne na trvalou péči. Na tu je určen příspěvek na péči, o který žádá sám člověk, o něhož se pečuje.
Kdo může o blízkého pečovat
Dlouhodobé ošetřovné může čerpat manžel nebo partner, příbuzný v přímé linii, tedy rodič, dítě nebo prarodič, a sourozenec. Okruh je širší: patří do něj tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta a strýc a také jejich manželé nebo partneři. Dále druh nebo družka a jiná osoba žijící s ošetřovaným ve společné domácnosti.
Nezáleží proto na tom, zda bydlíte s ošetřovaným pod jednou střechou. Rozhodující je příbuzenský poměr nebo společná domácnost. V praxi nejčastěji péči přebírá dospělé dítě nebo partner.
Zvýšené výdaje při péči o rodiče popisuje článek Péče o staršího rodiče: výdaje. Shrnuje, jak si péči finančně naplánovat.
Pojištění, které je potřeba
Zaměstnanec musí být nemocensky pojištěn aspoň 90 dnů v posledních čtyřech měsících před vznikem potřeby péče. OSVČ musí být tři měsíce dobrovolně nemocensky pojištěna. Nárok tedy nemá ten, kdo se k pojištění přihlásí až v okamžiku, kdy péče nastane.
Zákon (§ 41c) nárok výslovně vylučuje u dohody o provedení práce, zaměstnání malého rozsahu a některých dalších krátkodobých činností, například u studentů na prázdninové brigádě. Pravidla pro dohody jsou v článku DPP a DPČ pravidla 2026.
Jedna věc je tedy způsob zaměstnání, druhá přístup k dávce. Kdo pracuje na dohodu, musí řešit výpadek příjmu jinak než přes nemocenské dávky, například z rezervy.
Jak dlouho se dávka vyplácí
Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí nejdéle 90 kalendářních dnů; podpůrčí doba začíná dnem vzniku potřeby péče. Za dny, kdy je ošetřovaný znovu v nemocnici, se dávka nevyplácí, s výjimkou prvního a posledního dne hospitalizace. Další nárok při téže potřebě péče u téže osoby může vzniknout nejdříve po dvanácti měsících.
Pečující se mohou střídat a střídat se mohou i opakovaně. V jednom dni však dávku čerpá jen jeden z nich. Dva sourozenci si tak mohou rozdělit 90 dní po týdnech, ale ne tak, aby ve stejný den pečovali oba na dávku.
Střídání má smysl hlavně u delší péče, kdy se pečující potřebují vracet do práce. Rodina by měla předem domluvit, kdo kdy nastoupí, aby se dny nekryly.
Jak se výše počítá
Dávka činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Redukce se provádí stejně jako u nemocenské: do první hranice se započítává 90 %, mezi první a druhou 60 % a mezi druhou a třetí 30 %. V roce 2026 jsou hranice 1 633 Kč, 2 449 Kč a 4 897 Kč.
Maximální denní základ po redukci vychází na zhruba 2 694 Kč a dávka 1 617 Kč denně, což za 90 dnů činí 145 530 Kč. Tato nejvyšší částka platí pro ty, kdo mají základ aspoň na třetí hranici, tedy velmi vysoké výdělky.
Výpočet je podobný jako u nemocenské, kterou popisuje Nemocenská 2026. Rozdíl je v procentu, které je u ošetřovného 60 %.
Modelové výpočty
Pro orientaci jsme základ určili jako roční hrubý příjem dělený 365. Skutečný základ stanoví Česká správa sociálního zabezpečení z rozhodného období, takže výsledek se může o několik korun lišit.
Při mzdě 40 000 Kč vychází základ 1 315,07 Kč. Po redukci na 90 % jde o 1 183,56 Kč, zaokrouhleno nahoru 1 184 Kč, a dávka činí 711 Kč denně, za 30 dní 21 330 Kč. Při mzdě 25 000 Kč je to 444 Kč denně.
Při mzdě 80 000 Kč vychází základ 2 630,14 Kč, po redukci 2 014 Kč a dávka 1 209 Kč denně. Rozdíl proti čisté mzdě je v každém případě citelný, proto je dobré mít rezervu, jak ukazuje článek o výpadku příjmu při nemoci.
| Hrubá mzda měsíčně | Dávka za den | Dávka za 30 dní | Dávka za 90 dní |
|---|---|---|---|
| 25 000 Kč | 444 Kč | 13 320 Kč | 39 960 Kč |
| 40 000 Kč | 711 Kč | 21 330 Kč | 63 990 Kč |
| 80 000 Kč | 1 209 Kč | 36 270 Kč | 108 810 Kč |
| nad 4 897 Kč denní základ | 1 617 Kč | 48 510 Kč | 145 530 Kč |
Jak o dávku požádat
Žádost začíná u nemocnice. Ošetřující lékař lůžkového zařízení vydá na žádost v den propuštění rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče. Bez tohoto rozhodnutí dávka nevznikne, proto o něj požádejte ještě v nemocnici.
O dávce pak rozhoduje územní správa sociálního zabezpečení (orgán ČSSZ podle § 3 zákona č. 582/1991 Sb.) jako u ostatních dávek nemocenského pojištění. Trvání potřeby péče dál kontroluje praktický lékař. Zaměstnavatel je podle § 191a zákoníku práce povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance po dobu poskytování dlouhodobé péče, jeho souhlas tedy není potřeba.
Od náhrady mzdy při nemoci, kterou prvních 14 dnů vlastní nemoci platí zaměstnavatel, se dlouhodobé ošetřovné liší tím, že ho od prvního dne vyplácí stát z nemocenského pojištění.
Postup shrnuje několik kroků:
- požádejte lékaře o rozhodnutí v den propuštění,
- oznamte zaměstnavateli, od kdy budete o blízkého pečovat,
- sledujte, aby se dny čerpání nekryly s dnem druhého pečujícího,
- uložte si doklady k tomu, kdy a kdo péči vykonával.
Dítě, rodičovský příspěvek a další dávky
Na dítě dlouhodobé ošetřovné nelze žádat, má-li jiná osoba nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek. Výjimkou je nemoc, úraz nebo porod této osoby. Rodiče malých dětí proto musí brát v úvahu i souběh s rodičovským příspěvkem 2026.
Pokud pečující osobu čeká dlouhodobá péče, dopady na její důchod a zdravotní pojištění řeší pečující osoba: pojištění a práce.
Dlouhodobé ošetřovné a běžné ošetřovné se navzájem vylučují: pokud jeden pojištěnec pobírá dlouhodobé ošetřovné na určitou osobu, jiný na ni podle § 39 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění nemůže čerpat ošetřovné. Rodina by proto měla předem rozhodnout, kterou dávku využije, protože krátké ošetřovné má jiné podmínky i délku.
Pokud potřeba péče trvá déle než 90 dnů, je třeba hledat navazující podporu, například příspěvek na péči. Během dlouhodobého ošetřovného pečujícímu nepřísluší mzda za dny péče, takže výpadek příjmu oproti čisté mzdě je dobré předem spočítat podle modelů výše.
Časté otázky
Kolik dní hospitalizace je potřeba?
Aspoň čtyři kalendářní dny po sobě, přičemž se počítá den přijetí i propuštění. Starší požadavek sedm dní již neplatí.
Jak dlouho se dlouhodobé ošetřovné vyplácí?
Nejvýše 90 kalendářních dnů. Další nárok při téže potřebě péče u téže osoby vzniká nejdříve po dvanácti měsících.
Může péči přebírat víc lidí?
Ano, pečující se mohou střídat opakovaně, ale v jednom dni čerpá dávku vždy jen jeden z nich.
Kdo nemá nárok?
Zákon nárok vylučuje například u dohody o provedení práce nebo zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnanec musí mít 90 dnů pojištění v posledních čtyřech měsících.
Kolik činí dávka nejvýše?
V roce 2026 nejvýše 1 617 Kč denně, za 90 dnů 145 530 Kč. Většina lidí dostane méně, podle svého základu.
Potřebuji souhlas zaměstnavatele?
Ne. Zaměstnavatel je podle § 191a zákoníku práce povinen vaši nepřítomnost po dobu dlouhodobé péče omluvit.
