Co v článku najdete
Sociální pojištění OSVČ tvoří pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které osoba samostatně výdělečně činná platí okresní správě sociálního zabezpečení. Během roku se platí zálohy, po skončení roku se podává přehled o příjmech a výdajích a podle něj se pojistné vyúčtuje. Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné a platí se zvlášť. Článek popisuje pravidla podle zákona č. 589/1992 Sb. ve znění účinném od 1. července 2026.
Ve zkratce
- Sazba činí 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % jde na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
- Vyměřovací základ je od roku 2024 nejméně 55 % daňového základu z podnikání, dříve to bylo 50 %.
- Přehled se podává do jednoho měsíce od uplynutí lhůty pro daňové přiznání, doplatek se platí do osmi dnů po této lhůtě.
- Do doby důchodového pojištění se počítá jen období, za které bylo pojistné zaplaceno.
Co sociální pojištění OSVČ zahrnuje
Důchodové pojištění a příspěvek na zaměstnanost
Zákon o pojistném na sociální zabezpečení stanoví pro OSVČ účastnou důchodového pojištění sazbu 29,2 % z vyměřovacího základu. Ta se skládá ze dvou částí: 28 % připadá na důchodové pojištění a 1,2 % na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Obě složky se platí jednou platbou.
Nemocenské pojištění je samostatná a dobrovolná část
Nemocenské pojištění se do povinných plateb nezapočítává. OSVČ se k němu musí sama přihlásit a platí ho odděleně, se sazbou 2,7 % z vyměřovacího základu, který si zvolí v zákonných mezích. Zdravotní pojištění je další, zcela samostatný systém placený zdravotní pojišťovně a tento článek se jím nezabývá.
| Složka | Povinnost | Sazba | Z čeho se počítá |
|---|---|---|---|
| Důchodové pojištění | povinné u hlavní činnosti, u vedlejší nad rozhodnou částkou | 28 % | vyměřovací základ, nejméně 55 % daňového základu |
| Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti | platí se spolu s důchodovým | 1,2 % | stejný vyměřovací základ |
| Nemocenské pojištění | dobrovolné, na základě přihlášky | 2,7 % | zvolený měsíční základ |
Hlavní a vedlejší činnost: kdy platíte povinně
U hlavní samostatné výdělečné činnosti vzniká účast na důchodovém pojištění vždy, bez ohledu na výši příjmů, a platí se nejméně minimální zálohy. Za hlavní se podnikání považuje tehdy, když nesplňujete žádnou z podmínek pro vedlejší činnost. Postavení se posuzuje za každý měsíc zvlášť, takže se během roku může změnit.
Kdy je činnost vedlejší
Zákon o důchodovém pojištění v § 9 odst. 6 vyjmenovává situace, kdy je podnikání vedlejší. Patří mezi ně souběžné zaměstnání, pobírání invalidního důchodu nebo přiznaný starobní důchod, nárok na peněžitou pomoc v mateřství či nemocenské z pojištění zaměstnanců, osobní péče o dítě do čtyř let, péče o závislou osobu mladší deseti let za stanovených podmínek a postavení nezaopatřeného dítěte, typicky studenta. Stačí splnit jednu z podmínek.
Rozhodná částka u vedlejší činnosti
U vedlejší činnosti vzniká povinná účast jen tehdy, když daňový základ z podnikání dosáhne rozhodné částky. ČSSZ ji popisuje jako 2,4násobek částky odvozené z všeobecného vyměřovacího základu za rok o dva roky dřívější. Částka se každý rok mění a krátí se o dvanáctinu za každý měsíc, kdy jste vedlejší činnost nevykonávali, a také za měsíce s nárokem na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství nebo dlouhodobé ošetřovné. Aktuální hodnotu najdete na webu ČSSZ.
Dobrovolná účast u vedlejší činnosti
Když příjmy z vedlejší činnosti rozhodnou částku nepřesáhnou, účast na důchodovém pojištění nevzniká, pokud se k ní dobrovolně nepřihlásíte. Přihlásit se lze přes ePortál ČSSZ, vždy na celý kalendářní rok. Dobrovolná účast dává smysl hlavně tomu, komu chybějí roky pojištění, protože bez ní se období vedlejšího podnikání do doby pojištění nepočítá.
Jak se počítá vyměřovací základ
Od roku 2024 nejméně 55 procent daňového základu
Vyměřovacím základem je částka, kterou si OSVČ sama určí, ale nesmí být nižší než 55 % daňového základu z podnikání. Předtím zákon požadoval 50 %. Daňovým základem se rozumí rozdíl mezi příjmy a výdaji ze samostatné činnosti, tedy dílčí základ daně podle zákona o daních z příjmů. Při výdajových paušálech jde o příjmy po odečtení paušálních výdajů.
Minimální vyměřovací základ
Pokud je 55 % daňového základu nízké, platí se pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Zákon ho odvozuje od průměrné mzdy, a to jinak pro hlavní a jinak pro vedlejší činnost; nižší minimum mají v prvních letech také začínající OSVČ, které v předchozích dvaceti letech nepodnikaly. Protože se průměrná mzda každý rok mění, mění se i minimum a s ním minimální záloha. Aktuální výši pro daný rok zveřejňuje ČSSZ, proto ji tu neuvádíme. Platí se vždy vyšší z obou částek.
Jak se platí sociální pojištění OSVČ během roku
Zálohy jsou splatné v měsíci, za který se platí
Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je podle § 14a splatná od prvního do posledního dne tohoto měsíce. Rozhoduje den připsání na účet správy, pozdní úhrada znamená penále. Zálohy přitom odcházejí bez ohledu na to, zda klienti zaplatili faktury, takže je dobré mít je v plánu peněz jako pevnou položku. Jak s tím pracovat v praxi, ukazuje kalendář faktur a dostupných peněz.
Kdy se výše zálohy mění
Měsíční vyměřovací základ pro zálohy se odvozuje z přehledu za předchozí rok: počítá se 55 % průměrného měsíčního podílu daňového základu, nejméně však zákonné minimum. Nová výše platí od měsíce po podání přehledu do dalšího přehledu. Zálohy smíte platit i vyšší. Případný přeplatek se pak započte nejprve na dluhy a potom na další zálohy.
Přehled o příjmech a výdajích pro OSSZ
Lhůta pro podání
Přehled o příjmech a výdajích se podává jednou ročně, nejpozději do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání. Lhůta se tedy liší podle způsobu podání přiznání. Kdo má zřízenou datovou schránku, podává přehled elektronicky. Při podání přes poradce je potřeba prokázat, že přiznání zpracoval a podal poradce, jinak se uplatní kratší lhůta.
Doplatek a přeplatek
V přehledu se spočítá pojistné za celý rok a odečtou se zaplacené zálohy. Rozdíl je doplatek, nebo přeplatek. Doplatek je splatný nejpozději do osmi dnů po dni, kdy byl přehled podán, případně kdy měl být podán. Přeplatek vrací správa sociálního zabezpečení na žádost, nebo ho lze nechat započíst na další zálohy.
Co hrozí při nepodání
Nepodání přehledu je přestupek, za který může správa uložit pokutu. Pokud OSVČ přehled nepodá ani po písemné výzvě, může správa rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného a z ní počítat penále. Přehled navíc slouží jako běžný doklad o příjmech, ze kterého vychází i banky, jak popisuje článek o podkladech pro hypotéku OSVČ.
Paušální daň a sociální pojištění
OSVČ v paušálním režimu platí jednu měsíční paušální zálohu správci daně a ta zahrnuje i pojistné na sociální zabezpečení. Výše sociální části se řídí pásmem paušální daně, zákon určuje tři pásma podle výše a druhu příjmů. Pokud byla daň za celý rok rovna paušální dani, OSVČ přehled pro OSSZ nepodává. Podle ČSSZ vzniká v paušálním režimu účast na důchodovém pojištění vždy, i když by jinak šlo o vedlejší činnost.
Dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ
Podmínky nároku na nemocenské
Účast na nemocenském pojištění vzniká přihláškou. Nárok na nemocenské má OSVČ, jen pokud účast trvala alespoň tři měsíce bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti. Nemocenské se vyplácí od patnáctého dne pracovní neschopnosti, prvních čtrnáct dní tedy OSVČ kryje z vlastních peněz. Pojistné se platí za každý měsíc v tomtéž měsíci. Když ho za některý měsíc nezaplatíte včas, účast podle zákona zaniká prvním dnem takového měsíce.
Peněžitá pomoc v mateřství
Nemocenské pojištění otevírá OSVČ i cestu k peněžité pomoci v mateřství. Podmínkou je účast na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dní v posledních dvou letech a u OSVČ navíc alespoň 180 kalendářních dní účasti jako OSVČ v posledním roce před nástupem na dávku.
Vliv na budoucí důchod
Doba pojištění se počítá jen zaplacená
Podle § 11 zákona o důchodovém pojištění se období samostatné činnosti počítá do doby pojištění, jen pokud za něj bylo zaplaceno pojistné. Nedoplatky tedy nejsou jen dluhem, ale i dírou v pojistné historii. Zálohy za rok, ve kterém žádáte o důchod, se započítají, pokud jsou zaplacené do dne podání žádosti. Doba pojištění rozhoduje i o nároku na invalidní důchod a jeho stupně, nejen o starobním důchodu.
Nižší vyměřovací základ znamená nižší důchod
Výše důchodu se odvíjí od vyměřovacích základů v rozhodném období. Protože OSVČ odvádí jen z 55 % daňového základu a mnoho podnikatelů platí jen minimum, bývá jejich započtený příjem nižší než u zaměstnance se stejným výdělkem. Zákon dovoluje platit pojistné z vyššího základu, než je povinný. Evidované doby a vyměřovací základy ukáže informativní osobní list důchodového pojištění, o který lze požádat přes ePortál ČSSZ.
Pět věcí, které si OSVČ během roku pohlídá
- Zda je vaše činnost v daném měsíci hlavní, nebo vedlejší, a jestli se tím nemění povinnost platit zálohy.
- Platbu zálohy do konce měsíce, za který se platí, s ohledem na den připsání na účet.
- Novou výši zálohy po podání přehledu a po každé změně minimálního vyměřovacího základu.
- Lhůtu pro přehled podle způsobu podání přiznání.
- Rezervu na doplatek v roce, kdy příjmy rostou rychleji než zálohy.
Časté otázky
Kolik procent činí sociální pojištění OSVČ?
Sazba je 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % tvoří důchodové pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Vyměřovací základ je nejméně 55 % daňového základu z podnikání. Dobrovolné nemocenské pojištění se platí zvlášť sazbou 2,7 %.
Musím platit zálohy, když podnikám vedle zaměstnání?
Při vedlejší činnosti povinná účast vzniká, jen když daňový základ dosáhne rozhodné částky pro daný rok. Pak se pojistné doplácí po podání přehledu a zálohy se platí podle zákona v dalším období. Pod rozhodnou částkou neplatíte nic, pokud se dobrovolně nepřihlásíte.
Do kdy se podává přehled o příjmech a výdajích?
Nejpozději do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání. Konkrétní den se proto liší podle toho, zda přiznání podáváte papírově, elektronicky nebo přes daňového poradce. Doplatek je potřeba uhradit do osmi dnů po této lhůtě.
Vyplatí se OSVČ dobrovolné nemocenské pojištění?
Záleží na tom, jak dlouho byste zvládli nemoc pokrýt z rezervy. Nemocenské se vyplácí až od patnáctého dne pracovní neschopnosti a nárok vzniká jen po alespoň třech měsících účasti.
Započítá se mi rok podnikání do důchodu, když mám nedoplatek?
Do doby důchodového pojištění se počítá jen období, za které bylo pojistné zaplaceno. Nedoplatek je proto dobré vyrovnat co nejdřív. Stav evidence si můžete ověřit v informativním osobním listu důchodového pojištění od ČSSZ.
Zdroje
- Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení (zakonyprolidi.cz)
- ČSSZ: důchodové pojištění OSVČ, povinná účast (cssz.gov.cz)
- Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (zakonyprolidi.cz)
