Úrok z prodlení je sankce za pozdní zaplacení peněžitého dluhu a v roce 2026 činí 11,50 % ročně pro prodlení vzniklé v 1. pololetí a 11,75 % ročně pro prodlení vzniklé ve 2. pololetí. Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. se vypočítá jako repo sazba ČNB k prvnímu dni pololetí, v němž prodlení nastalo, zvýšená o 8 procentních bodů.
Úrok počítáte jednoduše: jistina krát sazba krát počet dnů děleno 365. Níže najdete vzorec, tři modelové výpočty, rozdíl mezi podnikatelem a spotřebitelem a kontrolní postup, kdy věřitel požaduje víc, než by mu příslušelo.
Co v článku najdete
Kde se úrok z prodlení bere
Podle § 1970 občanského zákoníku platí dlužník, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, úrok z prodlení. Výši stanoví nařízení vlády, a pokud si strany výši neujednaly, považuje se za ujednanou právě tato zákonná výše. Smlouva tedy může sazbu určit jinak, u spotřebitelského úvěru ji ale omezuje zákon o spotřebitelském úvěru. Úrok z prodlení navíc může požadovat jen věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, a ne dlužník, který za prodlení neodpovídá (§ 1970).
Prodlení nastává dnem po splatnosti. Pokud jste měli zaplatit do 28. února, úrok počítá věřitel od 1. března. Do splatnosti běží případné smluvní úroky z úvěru, po splatnosti pak úrok z prodlení. Úrok z prodlení zároveň není poplatkem za úvěr, ale náhradou za to, že věřitel nemá peníze včas.
Základem úroku je dlužná částka. Dohodnete-li splátky již splatného dluhu a věřitel chce úroky z prodlení ve splátkách, musí to být výslovně dohodnuto (§ 1973). Pokud dohodu uzavíráte, čtěte ji pozorně a nic nepodepisujte bez vyčíslení.
Sazba v roce 2026 a jak vzniká
Podle § 2 odst. 1 nařízení č. 351/2013 Sb. odpovídá úrok z prodlení ročně repo sazbě stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Rozhodující je tedy pololetí, kdy prodlení vzniklo, nikoli jaký je právě dnešní den nebo konec pololetí.
Repo sazba ČNB činila od 9. 5. 2025 hodnotu 3,50 %, takže pro 1. pololetí 2026 vychází 3,50 + 8 = 11,50 % ročně. Od 19. 6. 2026 platí repo sazba 3,75 %, a proto pro prodlení vzniklé ve 2. pololetí 2026 je sazba 3,75 + 8 = 11,75 % ročně. Aktuální hodnoty si ověříte u ČNB.
| Prodlení vzniklo | Repo ČNB k 1. dni pololetí | Příplatek | Úrok z prodlení ročně |
|---|---|---|---|
| 1. 1. až 30. 6. 2026 | 3,50 % | 8 p. b. | 11,50 % |
| 1. 7. až 31. 12. 2026 | 3,75 % | 8 p. b. | 11,75 % |
Vzorec a postup výpočtu
Pro běžný dluh použijte vzorec: úrok = jistina krát roční sazba krát počet dnů prodlení děleno 365. Roční sazbu zapište jako desetinné číslo, tedy 11,50 % jako 0,115. Dny počítejte od prvního dne po splatnosti do dne zaplacení včetně. Výsledek zaokrouhlujte na koruny nebo haléře podle toho, jak to uvádí věřitel.
Postup ve čtyřech krocích:
- zjistěte datum splatnosti a den, od kterého je dlužník v prodlení,
- podle pololetí, v němž prodlení vzniklo, určete sazbu 11,50 % nebo 11,75 %,
- spočítejte dny prodlení do dne zaplacení,
- dosaďte do vzorce a porovnejte s částkou, kterou věřitel požaduje.
Denní úrok u běžných půjček je jiná věc než úrok z prodlení. Za pobyt v minusu nebo u půjčky počítáte denní úrok u půjčky ze smluvní sazby, zatímco úrok z prodlení je zákonná sankce. Obě částky se nemají sčítat bez rozpisu v dokladu.
Modelový výpočet 1: faktura po splatnosti
Model: domácnost zaplatila fakturu 25 000 Kč za rekonstrukci se splatností 28. 2. 2026 až 30. 4. 2026. Prodlení nastalo 1. 3. 2026, tedy v 1. pololetí, takže se použije sazba 11,50 %. Dny prodlení: březen 31, duben 30, celkem 61 dnů.
Úrok = 25 000 × 0,115 × 61 / 365 = 480,48 Kč. Byl-li dlužník spotřebitel, paušál 1 200 Kč se k úroku nepřipočítává. Šlo-li by o vzájemný závazek dvou podnikatelů, přibyla by ještě pevná částka náhrady nákladů, o které píšeme dále.
| Údaj | Příklad 1 | Příklad 2 |
|---|---|---|
| Jistina | 25 000 Kč | 40 000 Kč |
| Začátek prodlení | 1. 3. 2026 | 8. 8. 2026 |
| Pololetí vzniku | 1. pololetí | 2. pololetí |
| Sazba ročně | 11,50 % | 11,75 % |
| Dny prodlení | 61 | 120 |
| Úrok z prodlení | 480,48 Kč | 1 545,21 Kč |
Modelový výpočet 2: druhé pololetí a rozdíl sazeb
Model: dlužník měl uhradit 40 000 Kč do 7. 8. 2026 a zaplatil až 5. 12. 2026. Prodlení nastalo 8. 8., tedy ve 2. pololetí, a sazba je 11,75 %. Dnů je 120. Úrok = 40 000 × 0,1175 × 120 / 365 = 1 545,21 Kč. Oba příklady používají jednoduchý úrok bez úroků z úroků.
Rozdíl mezi pololetími je malý, ale ukazuje, proč je důležité znát datum vzniku prodlení. U jistiny 50 000 Kč a 30 dnů vychází při 11,50 % úrok 472,60 Kč a při 11,75 % úrok 482,88 Kč. Rozdíl asi 10 Kč je nepatrný, ale pokud věřitel použije nesprávnou sazbu u velké jistiny a dlouhého prodlení, rozdíl roste.
Pokud se věřitel odvolává na jinou sazbu, požádejte o rozpis a o smlouvu, na kterou se odvolává. Sazba může být smluvní, ale u spotřebitelského úvěru nesmí zákonné limity překročit. Při pochybnostech porovnejte vyčíslení s upomínkou od věřitele a s tabulkou výše.
Náklady vymáhání a paušál 1 200 Kč
Podle § 1972 občanského zákoníku má věřitel vedle úroku právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Nařízení č. 351/2013 Sb. v § 3 stanoví minimální výši paušální náhrady 1 200 Kč za každou pohledávku. Platí ale jen u vzájemného závazku podnikatelů nebo podnikatele a veřejného zadavatele, nikoli vůči spotřebiteli.
Pokud jde o dluh fyzické osoby jako spotřebitele, paušál 1 200 Kč požadovat nelze, protože § 3 nařízení ho váže na závazek mezi podnikateli. U spotřebitelského úvěru platí pro náklady omezení uvedené níže. Lze to ověřit v textu o nezaplacené faktuře, kde je rozdíl mezi podnikatelem a spotřebitelem popsán z hlediska faktury.
Nad rámec paušálu má věřitel mezi podnikateli právo i na vyšší náklady spojené s uplatněním pohledávky (§ 1972 občanského zákoníku, druhá věta). Neúměrné položky, jako je několik poplatků za stejný úkon, zpochybněte. Zkontrolujte také, zda se stejný náklad nepožaduje dvakrát, třeba jednou věřitelem a podruhé inkasní agenturou.
Spotřebitelský úvěr: limity při prodlení
U spotřebitelského úvěru platí podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. přísnější pravidla. Věřitel smí pro případ prodlení sjednat jen jednu z těchto možností: náhradu účelně vynaložených nákladů, úrok z prodlení v zákonné výši, nebo smluvní pokutu. Smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky v prodlení.
Součet všech smluvních pokut nesmí přesáhnout polovinu celkové výše úvěru, nejvýše však 200 000 Kč (§ 122 odst. 3). Při prodlení delším než 90 dnů má věřitel nárok jen na úrok ve výši repo sazby k prvnímu dni pololetí zvýšené o 8 procentních bodů, pokud nebyl sjednán nižší (§ 122 odst. 4).
Zesplatnit zbývající část úvěru může věřitel až po výzvě a lhůtě alespoň 30 dnů (§ 124). Zesplatnění se týká jen nesplacené jistiny, nikoli budoucích nákladů úvěru. Tato pravidla se podle přechodných ustanovení použijí namísto odporujících ujednání i u smluv uzavřených před 1. 12. 2016, pokud prodlení nastalo později.
Jak úrok zkontrolovat a co dělat
Požádejte věřitele o písemný rozpis: jistina, počátek prodlení, použitá sazba, počet dnů, úrok a náklady. Přepočtěte si částku podle vzorce. Pokud se liší, uveďte rozdíl v odpovědi. Spor o výši úroků zasluhuje stejnou pozornost jako spor o samotnou jistinu, protože u velké jistiny a dlouhého prodlení se úrok vyšplhá na značnou částku.
Pokud dostanete žalobu nebo platební rozkaz, můžete námitku výše úroků uplatnit v odporu. Pozor ale na písemné uznání dluhu včetně úroků: má vlastní následky pro promlčení, jak popisuje text o uznání dluhu.
Pokud si nejste jistí výpočtem, pomoc nabízí bezplatná dluhová poradna. Přineste smlouvu, upomínku, výpisy z účtu a vlastní výpočet. U starých dluhů se zeptejte i na promlčení, protože promlčené může být i příslušenství.
Časté otázky
Jaký je úrok z prodlení v roce 2026?
Pro prodlení vzniklé v 1. pololetí 2026 činí 11,50 % ročně, pro prodlení vzniklé ve 2. pololetí 2026 činí 11,75 % ročně. Vychází z repo sazby ČNB k prvnímu dni pololetí, v němž prodlení nastalo, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 odst. 1 nařízení č. 351/2013 Sb.).
Počítá se úrok z prodlení i z úroků?
Úroky z úroků lze podle § 1806 občanského zákoníku požadovat jen tehdy, bylo-li to ujednáno. Modelové výpočty zde proto používají jednoduchý úrok. Pokud věřitel účtuje úrok z úroků, vyžádejte si smlouvu, ve které je to sjednáno. Věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva tak, že úroky činí tolik co jistina, navíc ztrácí právo na další úroky, dokud věc neuplatní u soudu (§ 1805 odst. 2).
Platí paušál 1 200 Kč i pro fyzické osoby?
Ne. Paušál 1 200 Kč za každou pohledávku platí jen u závazků mezi podnikateli a mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem. Spotřebitel ho platit nemusí, věřitel může požadovat pouze účelně vynaložené náklady a zákonem dovolené příslušenství.
Mění se sazba v průběhu prodlení?
Sazba se určuje podle pololetí, v němž prodlení vzniklo (§ 2 odst. 1 nařízení č. 351/2013 Sb.). Pro prodlení vzniklé v 1. pololetí 2026 se tedy použije 11,50 % ročně po celou dobu prodlení, i když se repo sazba později změní. Nová sazba se vztahuje na nová prodlení. U splátek má prodlení každá nezaplacená splátka zvlášť, takže u každé se použije sazba podle pololetí její splatnosti.
Může věřitel účtovat smluvní pokutu i úrok?
U spotřebitelského úvěru smí sjednat jen jednu z možností podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., tedy náklady, úrok z prodlení nebo smluvní pokutu. Kumulace sankcí za stejné prodlení není dovolená.
Jak spočítat úrok z prodlení za jeden den?
Vydělte roční úrok 365. Při jistině 10 000 Kč a sazbě 11,50 % vychází roční úrok 1 150 Kč, tedy asi 3,15 Kč za den. Při 11,75 % je to 1 175 Kč za rok, asi 3,22 Kč denně.